Paještěrka červenavá

Paještěrka červenavá

Acanthodactylus eryth

Znaky: Středně velká silná ještěrka s krátkou a vysokou hlavou. Její zbarvení je velice variabilní. Hřbet je většinou šedý až šedohnědý až s 10 podélnými tmavými pruhy, přerušovanými malými světlými skvrnkami. Na bocích jsou světlé, tmavě orámované skvrny, břicho je bělošedé. Ocas je velmi dlouhý, u samečků je u kořene zřetelně ztlustlý. Mladé ještěrky jsou pestře černobíle pruhované. Spodní strana ocasu samic a mladých ještěrek je živě červená. Čtvrtý prst rozšiřují velké třásnité šupiny. Celková délka je až 230 mm.

Rozšíření: Pyrenejský poloostrov a severozápadní Afrika.

Prostředí: Suchá a horká místa s písčitým podkladem a sporou vegetací. Tato ještěrka je hojná na mořských plážích.

Způsob života: Úplné pohyblivosti dosahuje jen tehdy, když je prudký sluneční žár. Samička klade 4-6 vajíček, z nichž se asi po 70 dnech líhnou 55 mm dlouhá mláďata.

Potrava: Brouci, sarančata, mravenci.

Paještěrka červenavá patří do čeledi ještěrkovití (Lacertidae) – čeleď malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žije pět druhů, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní. Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).

Mohlo by vás také zajímat

Paještěrka pardálí,  Paještěrka stepní