Ještěrkovec španělský

Ještěrkovec španělský

Algyroides marchi

Znaky: Malá štíhlá ještěrka se silně zploštělým tělem, velkými slabě kýlovitými šupinami na hřbetě a malými zrnitými šupinami na bocích. Hřbet je olivově až červenavě hnědý, boky černavé. Břicho je žluté, hrdlo samečků bělavé až modrošedé, hrdlo samiček bělavé až světle žluté. Šupiny v týlu mohou být u samečků kýlovité, u samiček jsou ale zcela hladké. Celková délka je 140-150 mm. Rozšíření: Horský stupeň v jihovýchodním Španělsku, zvláště v nadmořské výšce 1000-1500 m.

Prostředí: Tento druh nacházíme často v blízkosti vod v hustě zarostlých místech s poměrně vysokou vzdušnou vlhkostí. 

Potrava: Hmyz, pavouci, červi.

Ještěrkovec španělský patří do čeledi ještěrkovití (Lacertidae) – čeleď malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žije pět druhů, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní. Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby). Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.

Mohlo by vás také zajímat

Španělský galgo,  Španělský vodní pes,  Španělský mastin,  Ještěrkovec širokoocasý,  Ještěrkovec žlutohrdlý,  Ještěrkovec Fitzingerův,  Ještěrkovec štíhlý,  Ještěrkovec Fitzingerův,  Ještěrkovec španělský,  Ještěrkovec štíhlý