Mločík italský

Mločík italský

Hydromantes italicus

Znaky: Od mločíka sardinského, je jen obtížně rozeznatelný. Je však zpravidla menší, má hranatější čenich a jeho prstíky nekončí rovně, ale zaobleně. Hřbet je často kontrastnější a barevnější. Celková délka je 110-120 mm.

Rozšíření: Severní a střední Itálie a velice malé území v jihovýchodní Francii.

Prostředí: Stejně jako mločík sardinský žije i mločík italský zcela nezávisle na vodě, je však stejně vázán na životní prostředí se stálou vzdušnou vlhkostí a stálou nízkou teplotou. I on se vyskytuje hlavně v jeskyních. Nezdržuje se však jen u vchodů, a to ve světlejších nebo temnějších úsecích, ale i hluboko v tmavém podzemí. Vniká pravidelně až 40 m daleko od ústí dovnitř jeskyní. Jak dokazuje nález živého mločíka z houbky 65 metrů, může se tento druh vyskytovat i na ještě extrémnějších, takřka neuvěřitelných místech.

Způsob života: Mločík italský má stejné nároky na biotop jako H. genei, jeho způsob života je podobný - je nezávislý na rozmnožování ve vodě.

Potrava: Členovci, červi, plži.

Všeobecně: Oba druhy se vyhýbají trvale mokrým stanovištím. Žijí převážně v jeskyních na rozeklaných, stále vlhkých stěnách s četnými výklenky, na mokrých místech však jen zřídka nebo po krátkou dobu. Oba druhy rodu Hydromantes, jež jsou si velmi blízké a výborně šplhají, zařazujeme mezi bezplícné mloky. V dospělosti mají zcela zakrnělé plíce a dýchají výhradně prostřednictvím kůže těla a ústní sliznice.

Mohlo by vás také zajímat

Italský chrtík,  Italský spinone,  Italský vodní pes,  Italský corso pes,  Mločík sibiřský,  Holub Italský racek,  Mločík brejlový,  Čolek italský,  Mločík sardinský,  Sekavec italský