Mlok korsický

Mlok korsický

Euproctus montanus

Znaky: Mlok korsický je někdy nazýván také čolek korsický. Druh vzhledem velice podobný mloku sardinskému, je však menší, má hladkou kůži, nápadné příušní žlázy, útlejší nohy a kontrastnější zbarvení. Žlutavá, zelenavá, světle či tmavě hnědá nebo šedá hřbetní strana těla může být mramorovaná nebo skvrnitá, mnohdy je uprostřed hřbetu hnědočervený střední pruh, často vícekrát přerušovaný. Břicho je bělošedé nebo hnědavé, zřídka světle tečkované. V době rozmnožování mají samci těchto mloků mohutnější zadní nohy s hrboly a zduřelou kloaku. Celková délka je 90-120 mm.

Rozšíření: Mlok korsický se vyskytuje pouze na Korsice.

Prostředí: Žije v nížinách, v pahorkatinách i v horách, zvláště ve vyšších polohách až do nadmořské výšky 1500 m. Nalezneme jej někdy až ve výšce 2100 m. Dává přednost chladnému prostředí. V období života ve vodě žije v rybnících, malých jezerech, příkopech a potocích.

Způsob života: Dospělí mloci žijí v chladných vodách. Vodu opouštějí často jen tehdy, stoupne-li její teplota nad 15-16 stupňů Celsia. Dávají přednost silně proudícím kamenitým potokům s kaskádami, kde se zdržují na klidných slabě proudných místech nebo pod podemletými břehy. Na souši jsou za dne schováni pod kameny nebo mezi kořeny a opouštějí tyto úkryty až v noci. Tento druh přečkává několikatýdenní období horka a dlouhou zimu na souši při sníženém metabolismu. Při páření ve vodě obejme sameček samičku ocáskem a současně ji obejme i zadníma nohama. Samička přilepuje vajíčka např. na zaplavené kameny pod vodopádky.

Potrava: Larvy hmyzu, blešivci a berušky vodní, červi, pavouci a hmyz.

Mohlo by vás také zajímat

Mlok černý,  Mlok skvrnitý,  Mlok dvoupruhý,  Mlok bradavičnatý