Mločík brejlový

Mločík brejlový

Salamandrina terdigitata

Znaky: Drobný štíhlý mlok s dlouhým ocáskem a zploštělým tělem, vystouplými žebry a matnou, zrnitou kůží. Hřbetní strana jeho těla je hnědavá až černá, na hlavě je typická žlutá až červenavá, zřídka i červená kresba, na černém hrdle světlá skvrna. Břicho je bělavé s tmavým vzorkem. Vnitřní strana končetin, oblast kloaky a spodní hrana ocasu jsou svítivě červené. Sameček je menší, má delší ocásek a vyvinutější kloaku než samička. Tito mloci mají na zadních nohách jen čtyři prsty. Celková délka je 70-100 mm.

Rozšíření: Mločík brejlový je rozšířen ostrůvkovitě v západní části Apenin od Ligurie po Kampanii a ve vyšších polohách Kalábrie.

Prostředí: Vlhká údolí s bujnou vegetací a údolí na světlých zalesněných pahorcích.

Způsob života: Mločík brejlový  je převážně noční. Přes den je často schován pod kameny. Páří se na souši. Vejce klade do vody, larvy se vyvíjejí ve vodě. K proměně v suchozemskou formu dochází zhruba po dvou měsících. Zimu přečkává v zimním spánku, za horkého letního počasí je v klidu.

Potrava: Drobný hmyz, pavouci, červi, svinky, které loví vychlípitelným a lepkavým jazykem.

Všeobecně: Napadne-li jej nepřítel nebo je-li vyrušen, je nápadný zvláštním chováním. Jeho tělo se ze stran poněkud zploští a mlok zvedá ocásek do velkého kruhu dopředu k hlavě, takže je patrná jeho svítivě červená spodina.

Mohlo by vás také zajímat

Mločík sibiřský,  Mločík sardinský,  Mločík italský