Tereka africká

Tereka africká

Pelomedusa subrufa

Rozšíření: Tereka africká obývá tropickou a jižní část subtropické Afriky a Madagaskar. Karapax dorůstá až do délky 25 cm.

Karapax je plochý, tmavohnědý nebo tmavošedý. Hlava a končetiny jsou tmavošedé nebo olivové, se žlutými nebo bílými proužky. Plastron je žlutý nebo rohovinové barvy, s četnými tmavými skvrnami.

Tyto poloakvatilní želvy žijí v mělčích bahnitých vodách a močálech. Občas vylézají na souš, kde se rády sluní. Když voda v močálech vysychá, zahrabávají se do dna a upadají do letního spánku. Probouzejí se až v období dešťů. Můžeme je nalézt i v nadmořské výšce 1800 m.

Živí se živočišnou, ale i rostlinnou potravou. Jsou užitečné, neboť spotřebují velké množství larev komárů.

V období páření je tereka africká aktivní, přičemž překonávají značné vzdálenosti z jedné vody do druhé. Samice kladou 14 až 16 vajec. Existují údaje o snáškách 31 až 42 vajec. Inkubační období je asi 90 dní.

V zajetí ji chováme ve větším akvateráriu. Na dno dáme jemný písek, kde se ráda zahrabává. Teplota v akvateráriu by měla být asi 25 až 30 °C, na noc by měla mírně klesat. Ráda se vyhřívá na souši pod žárovkou. Také na souši se ráda zahrabává do jemného štěrku.

Krmíme ji večer, protože je aktivní za soumraku. Žere hovězí maso, ryby, vodní hmyz, žížaly, larvy komárů, občas vodní rostliny.

Tento druh želvy se doporučuje ukládat k letnímu spánku. V zajetí se ji podařilo poprvé odchovat ve Francii.

Názvy ve světě

Tereka africká

Slovensky: Pelúzia africká, Německy: Starrbrust-Pelomedusenschildkröte

Mohlo by vás také zajímat

Afrička stříbropruhá,  Husa africká,  Vydra africká,  Tereka velká,  Tereka hrbolatá,  Ještěrka severoafrická