Želva kaspická jižní

Mauremys leprosa

Želva kaspická jižní

Mauremys leprosa

Rozšíření: želva kaspická jižní obývá jihozápadní Evropu (Pyrenejský poloostrov) a severozápadní Afriku. Karapax dosahuje v dospělosti až 20 cm.

V některých oblastech rozšíření se vyskytuje v poměrně hojném počtu. Karapax je plochý. Krční štítek (scutum nuchale) je široký a dlouhý. Zbarvení je variabilní. Dospělí jedinci jsou šedí, mláďata mají hnědo-oranžové vzory na každém žeberním štítku. Měkké části jsou olivově šedé se žlutými proužky na krku a na nohou a s šedooranžovými kulatými skvrnami za očima.

Někdy se s ní můžeme setkat v jezerech a řekách s pomalu tekoucími vodami a se skalnatými břehy, ale často se zdržuje i v bahnitých močálech. V takovém prostředí ji často napadají paraziti a různé erozní nemoci, což bylo podnětem pro název leprosa.

Samice kladou 6 až 8 vajec počátkem května. Mláďata se v zajetí líhnou při teplotě 29 až 30 °C asi za 78 až 81 dní. L. Lortet uvádí, že líhnutí může začít už za 25 dní.

Želva kaspická jižní se živí rybami, vodním hmyzem, obojživelníky, červy a vodními plži. Tento druh želvy se zřídka dováží. Chováme ji v akvateráriu s teplotami od 22 do 30 °C. Rády se vyhřívají na souši pod žárovkou. Venku je můžeme chovat jen v nejteplejším létě.

V zajetí je krmíme hovězím masem, rybami, vodními plži a červy. Jsou velmi čilé. Ve společném akvateráriu samci napadají samice, ale také jiné druhy želv, koušou je do kůže na krku, přičemž jim mohou způsobit i větší rány. Samci se tak chovají i při páření.

Aktivní jsou ve dne. Zazimování není nutné. Úspěšně je odchovali v Londýně.

Názvy ve světě