Klapavka mokřinná

Claudius angustatus

Klapavka mokřinná

Claudius angustatus

Klapavka mokřinná obývá ve volné přírodě východní Mexiko (od Veracruzu po Campeche) a Belizi.

Karapax je dlouhý pouhých 10 cm. Tento malý druh želvy má velmi pevný krunýř. Karapax je poměrně plochý a oválný. Jeho štítky jsou šedohnědé nebo žlutě olivové, zdobené černým paprskovitým vzorem. Jako všechny bahenní želvy má jen 10 okrajových štítků na každé straně. Břišní část krunýře je velmi malá. Hlava je velká, proto ji želva nemůže vtáhnout pod krunýř. Na bradě má klapavka mokřinná dva malé výrůstky.

Hlava a končetiny jsou tmavě šedočerné. Čelisti jsou žluté, s vertikálními tmavými pásky. Krk je velmi dlouhý. Mezi samci a samicemi nejsou velké rozdíly.

Způsob života ve volné přírodě stejně jako skladba potravy jsou málo známy. Výzkum nemůže probíhat po celou sezónu, neboť želva mokřinná žije v močálech a při jejich vyschnutí zůstává zahrabaná v jejich dně několik měsíců.

Samice klade počátkem listopadu velmi malá vajíčka (2 až 8 kusů). Podle literatury se mláďata líhla při teplotě 28 °C po pěti měsících. V Mexiku je známa jako talmana nebo chopontil.

V zajetí se klapavka mokřinná nechová příliš často. Doporučujeme ji chovat ve větším akvateráriu (90x40x40 cm) s malou souší, protože je výrazně akvatilní (vodomilná). Teplota vody by se měla pohybovat v rozpětí 24 až 26 °C. Je aktivní za soumraku.

Klapavku krmíme rybami, hovězím masem, vodními plži, červy. Při manipulaci je nutná opatrnost, protože kouše. V zajetí se ji podařilo odchovat již několika chovatelům.

Názvy ve světě