Rak říční

Rak říční

Astacus astacus

Rak říční patří mezi naše největší bezobratlé. V dospělosti dosahuje délky těla až 25 centimetrů a hmotnosti 250 g. Je známý jako indikátor čistoty vodních toků. Tělo raka je složeno ze tří částí – hlavohrudi, zadečku a končetin. Raci mají pět párů kráčivých končetin. Tělo bývá zbarveno středně až tmavě hnědě. Oči jsou umístěny na pohyblivých stopkách. Charakteristické jsou pro raka říčního jeho klepeta, sloužící především k lovu a přidržování potravy. Další funkcí klepet je obrana před vetřelci stejně jako útok a hrabání. V případě ztráty některé části těla mají raci vysokou schopnost regenerace a dorůst jim může dokonce i oko! Samice jsou menší a mají i drobnější klepeta.

Potravu raků tvoří mrtvá těla živočichů a také rostliny. Vykazuje noční aktivitu, kdy se vydává na lov různých vodních živočichů. V optimálních podmínkách se rak říční dožije až dvaceti let.

Rak říční je v České republice původním druhem. Je zařazen mezi kriticky ohrožené živočichy. Jeho ochranou se zajímá vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky 175/2006 Sb. Hlavním stanovištěm jsou chladnější čisté vody s kamenitým nebo štěrkovitým dnem. Vyhovují mu tekoucí i stojaté vody. Stavy raků prudce klesly hlavně z důvodu chemického znečištění vod a také tzv. račímu moru (plísňové onemocnění). Přirozeným nepřítelem je lasicovitá šelma vydra říční.

Páření raků nastává v podzimním období, během měsíců září a října. Samci vylučují z těla spermatofory, které přilepují na břicho samice. Ta uvolní vajíčka a dochází k vlastnímu oplození. Mladí ráčci jsou přichyceni na pleopodech do druhého vývojového stádia, po kterém dochází k jejich osamostatnění.

Mohlo by vás také zajímat

Ara arakanga,  Ara marakána,  Alpský jezevčíkovitý brakýř,  Rakouský krátkosrstý honič,  Štýrský brakýř,  Rakouský pinč,  Drakoun velký,  Rákosnička žilkovaná,  Kachna starorýnská strakatá,  Kachna strakatá