Lopatonos velký
Scaphirhynchus albus
Lopatonos velký
Scaphirhynchus albus
Lopatonos velký je jako všichni příslušníci rodu Pseudoscaphirhynchus vyznačuje zploštělým lopatovitým rypcem, podle něhož dostali jméno. Rusové jim říkají dželopatonosy. Na horní straně rypce a v okolí oči je několik zahnutých trnů, které se v dospělosti většinou ztrácejí. Jejich význam je nejasný. Typickým znakem druhu je dlouhý niťovitý výběžek horního laloku ocasní ploutve.
Domovem lopatonosa velkého je Amudarja, jeden z přítoků Aralského jezera. Nikde jinde se nevyskytuje, je to tedy endemit. V roce 1874 ho objevil přírodovědec M. N. Bogdanov.
Dorůstá délky 60 až 75 cm a průměrné hmotnosti 0,8 kg. V minulosti byly uloveny i kusy 2 kg těžké. Lopatonos velký vytváří dvě ekologické formy, velkou, která dospívá ve stáří šesti až sedmi let při délce asi 40 cm, a malou, dospívající ve stejném věku při délce nejvýš 25 cm. Samice mívá 8 až 15 tisíc jiker. Mimo dobu tření se lopatonosi zdržují v mělkých příbřežních vodách, na štěrkovitém dně. Celý život prožijí jen v řece. Hlavní složkou jejich potravy je hmyz a jeho larvy, drobní bezobratlí živočichové, jikry a potěr ryb. V současné době je existence lopatonosů vážně ohrožena, protože v posledních 40 letech se zcela změnil vodní režim Amudarje — většina vody se svádí kanály na bavlníková pole. V letních měsících, je dolní tok úplně vyschlý. V roce 1974 byla dokončena Tachiatašská a v r. 1980 Tujamujunská přehrada, a tím byl zcela zastaven tah lopatonosů. Posledním útočištěm ryb se stala soutěska lldžik na jednom z přítoků Amudarje. Lov je zakázán, ale množí se případy pytláctví.
Názvy ve světě
Lopatonos velký
Anglicky: Pallid Sturgeon
Mohlo by vás také zajímat
Alexandr velký, Vaza velký, Velký münsterlandský ohař, Velký hrubosrstý vendéeský baset, Velký modrý gaskoňský honič, Elo velký, Německý špic velký, Velký švýcarský salašnický pes, Knírač velký, Drakoun velký
Foto: brianeyes21comcast.net
Lopatonos velký Základní informace
- Výskyt: Přítok Aralského jezera
- Délka těla: 60-75 cm
- Hmotnost: 0,8 kg
- Počet jiker: 8 000-15 000 ks
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Nadřád: Teleostei - kostnatí
- Řád: Perciformes - ostnoploutví
- Podřád: Labroidei - vrubozobci
- Čeleď: Cichlidae - vrubozubcovití
- Rod: Thorichthys - kančík
Asie
- Nadmořská výška: 940 m
- Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
- Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
- Mírný pás: spadá většina kontinetu
- Subpolární pás: severní oblast
- Polární pás: nejsevernější oblast
- Teplota:
- Zima: až -50 °C (Sibiř)
- Léto: 5-35 °C
- Roční úhrn srážek:
- Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm