Mandelík bengálský

Mandelík bengálský je druh rozšířený od Arabského poloostrova a jižního Íránu přes Indii a Srí Lanku až do Malajska a jižní Činy. Dosahuje délky kolem 33 cm. Obývá otevřené plochy s křovinami, plantáže i řidší lesy, ale vyskytuje se i v parcích a velkých zahradách měst. V Nepálu se s ním můžeme setkat až ve výši 3 700 m n. m. Tito ptáci často posedávají při okrajích cest na drátech, odkud mají dobrý výhled do okolí, kde pátrají po kořisti. Mandelík bengálský se zmocňuje zejména sarančat a jiného statného hmyzu, ale loví i žáby a drobné plazy. Odchytávají hmyz v letu a příležitostně uchvátí i drobného hlodavce nebo vyplení hnízdo malých ptáku.

Ve svatební době předvádějí oba partneři ve vzduchu zajímavé svatební lety. Hnízdí v dutinách odumřelé palmy nebo jiného stromu, obvykle 5 až 8 m nad zemí. Dutinu si nevystýlají, samice klade na holý podklad dvě až čtyři vejce. Někdy však ptáci přece jen nanosí do hnízda pár stébel jemných travin. Na snůšce se v sezení střídají oba partneři po dobu 17 až 19 dní. Samice sedí delší čas, zejména v noci. Oba rodiče pak společně krmí mláďata, která se rodí slepá a holá, ale brzy obrůstají brky v pochvách. Hnízdo opouštějí ve stáři kolem jednoho měsíce a jsou ihned schopna letu. Rodiče je však ještě nějaký čas krmi. Tito statní mandelíci usmrcují větší kořist silnými údery zobáku, jako ostatně většina mandelíků. Pro svou užitečnost jsou mezi původními obyvateli oblíbení a vztahuje se k nim řada bajek.