Hoko noční

Hoko noční

Nothocrax urumutum

Hoko noční patři do řádu hrabavých, čeledi hokovitých (Cracidae). Je obyvatelem hustých pralesů v povodí řeky Rio Negro v severní Brazílii a přilehlé časti Kolumbie a Venezuely. Dosa­huje délky kolem 80 cm, přičemž samec a samice jsou si podobní. Hoko noční je spíš menší, váží kolem 1,5 kg. Vyznačuje se překrásně žlutě, modře a fialově zbar­venou kůží kolem očí. Žije hlavně okolo břehů řek v pralesních porostech a je velmi nesnadné ho vypá­trat a zahlédnout, protože se zdržuje v nejhustších větvích. Indiáni však na něj přece jen vyzráli. Vychá­zejí na lov v noci, kdy se hoko noční na svém stálém stanovišti často ozývá. Pod takovým stromem pak lovci zůstávají až do rozednění. Pak snadno hoka vy­pátrají v koruně a střelí ho otrávenou šipkou z fou­kačky.

Hoko noční vede život jak denní, tak částečně i noční. Ozývá se však hlavně v noci houkavými zvu­ky, které znějí jako vzdálené troubení. Hnízdní obdo­bí probíhá od října do dubna. Hnízdo si ptáci budují na větvích nebo v opuštěném hnízdě jiných druhů ptáků. Vlastní hnízdo je jednoduchá stavba složená z hromádky větviček a listů. Samice snáší 2 bělavá vejce a vysedává je sama kolem 29 dnů. Po týdnu už mláďata dobře poletují a ve stáři 6 až 7 týdnů jsou mladí hokové samostatní.

Za potravou se hokové noční vydávají jak v noci, tak i za dne. Živí se různými plody a zelenými výhonky, ale chytají také hmyz a jeho larvy, měkkýše a pří­ležitostně se zmocni drobných gekonů.

Názvy ve světě

Hoko noční

Anglicky: Nocturnal Curassow, Francouzsky: Hocco nocturne, Německy: Rothokko, Polsky: Czubacz rdzawy, Slovensky: Hoko malý

Mohlo by vás také zajímat

Mada noční,  Papoušek noční,  Gekončík noční,  Kvakoš noční,  Hoko bolivijský,  Hoko pospolitý