Škeble rybničná

Škeble rybničná

Anodonta cygnea

Škeble rybniční je největší z na­šich mlžů; velcí jedinci mají lastury dlouhé až 20 cm. Schránka je tenkostěnná, široce vejčitá, dosti na­dmutá, vzadu protažená ve špičku. Na rozdíl od ji­ných příslušníků čeledi velevrubovitých nemá zá­mek.

Škeble rybničná je druh velice rozšířený po ce­lé Evropě i Sibiři a hojný v bahnitých, pomalu tekou­cích nebo stojatých vodách, od hlubších tůní přes ní­žinné řeky, zejména jejich slepá ramena, a rybníky až po rozsáhlé bažiny. Je to druh neobyčejně proměnli­vý, takže bylo popsáno mnoho poddruhů nebo do­konce samostatných druhů, které jsou jen variantami škeble rybniční. Proměnlivý je nejen tvar lastur, ale i zbarveni, většinou v různých odstínech hnědozele­né barvy, barvy se v soustředných pruzích střídají. Vnitřek lastury má modrozelený lesk.

Škeble tráví většinu života zahrabána v bahně, do něhož se zarývá a jímž se pohybuje diky mohutné svalnaté noze. Na dnech vypuštěných rybníků je často vidět mnoho desítek metrů dlouhé stopy putování škeblí za unika­jící vodou. Jako všichni velevrubovití vypouští škeble rybničná vajíčka i spermie do volné vody, kde dochází k oplo­zení a líhnou se larvy, glochidie, prožívající první dny života na tělech ryb. Brzy se však hostitele pouštějí a padají na dno, aby zde zvolna filtrovaly vodu a ved­ly svůj pomalý život. Glochidie škeble jsou větší než velevruba.

Názvy ve světě

Škeble rybničná

Anglicky: Swan Mussel, Dánsky: dammusling, Finsky: Järvisimpukka, Francouzsky: Anodonte des cygnes, Holandsky: Zwanemossel, Chorvatsky: Velika bezupka, Lotyšsky: Dižā bezzobe, Maďarsky: Tavikagyló, Německy: Grosse Teichmuschel