Králík malý beran

Malý beran by mě optimálně dosahovat hmotnosti těla 2,75 až 3,5 kilogramu. Za vyšší nebo nižší hmotnost jsou při hodnocení zvířat již bodové srážky. Rozpětí uší u tohoto plemene je v rozmezí 30 až 36 centimetrů, optimální délka je 32-34 centimetrů. I přes svoji velikost působí svoji hlavou, závěsem a korunkou výrazným dojmem.

Srst má malý beran velmi hustou v podsadě s pravidelnými pesíky. Délka srsti je asi 3 centimetry.

Některé přípustné vady

Řidší srst, jemné pesíky, způsobující měkčí strukturu srsti, mírné odchylky od stanovenédélky srsti, zejména pokud jde o srst delší než 3 centimetry.

Některé nepřípustné vady

Hmotnost nižší než 2,25 kilogramu a vyšší jak 3,5 kilogramu
Rozpětí uší menší jak 30 cm nebo větší než 36 centimetrů
Srst téměř bez podsady, silněji zplstěná srst. Výrazné odchylky od stanovené délky srsti

Králík domácí je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Od druhé poloviny 16. století pak známe první barevná a masná plemena, ke skutečnému rozvoji chovatelství došlo v Anglii.

V Česku se králík domácí chová v několika typech chovů, v závislosti na účelu jejich chovu. Pro komerční produkci masa slouží velkochovy masných brojlerů, ve velkochovech se rovněž chovají králíci za účelem produkce kožešiny nebo vlny. Králík domácí je významné laboratorní zvíře a pro tento účel se chová v akreditovaných laboratorních chovech.

Názvy ve světě