Klokan žlutonohý

Petrogale xanthopus

Klokan žlutonohý

Petrogale xanthopus

Klokan žlutonohý je charakteristický nápadnou kresbou v jeho obličeji i na těle. Má žlutočervené končetiny a proužkovaný ocas. Díky tomu je jedním z nejnápadnějších klokanů.

V dospělosti dorůstá tento druh délky těla od 48 do 65 centimetrů a dosahuje hmotnosti v rozmezí 6 až 7 kilogramů.

V současné době se vyskytuje klokan žlutonohý ve dvou poddruzích na severovýchodě jižní Austrálie a na severozápadě Queenslandu, kdysi byl zřejmě rozšířenější. Díky jeho pestrému zbarvení byl před lety často loven a byl považován za vzácného. Nyní už je klokan žlutonohý opět na některých místech opět dosti hojný.

Klokan žlutonohý náleží do čeledi klokanovití (Macropodidae) jsou druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Nezahrnuje však klokánkovité, kteří mají samostatnou čeleď, přestože se velmi klokanovitým podobají. Jedná se o středně velké až velké vačnatce (patří sem i největší druhy žijících vačnatců) s prodlouženými zadními končetinami, které u pozemních druhů slouží ke skákavému pohybu. U stromových druhů není prodloužení zadních končetin tak výrazné. Většina druhů je výhradně býložravých. Klokani jsou endemité, kteří žijí v Austrálii a Tasmánii, Nové Guineji a na přilehlých ostrovech. K rychlému pohybu používá většina klokanů skákání snožmo. Ve vysokých rychlostech až okolo 50 km/h nechávají ocas ve vzduchu a udržují s ním jen směr a rovnováhu, zatímco při pomalejších rychlostech na zem kladou zadní končetiny i s ocasem.

Názvy ve světě

Klokan žlutonohý

Anglicky: Yellow-footed Rock Wallaby, Francouzsky: Pétrogale à pied jaune, Holandsky: Geelvoetkangoeroe, Chorvatsky: Planinski prstenastorepi valabi, Německy: Gelbfuß-Felsenkänguru, Polsky: Skalniak żółtonogi, Rusky: Желтоногий скальный валлаби, Slovensky: Valabia žltonohá, Španělsky: Ualabí rupestre de patas amarillas