Amazoňan červenokrký

Amazona arausiaca

Amazoňan červenokrký

Amazona arausiaca

Vzhled

Samec je zelený, na týlu, krku a plášti s černým lemováním, čelo, přední část temene, uzdičku, oční oblast a přední líce má fialově modré, přední krk červený, u některých ptáků rozšířený až na horní prsa, spodní krovky ocasní žlutozelené, okraj křídla žlutě zelený, krovky a letky ruční tmavě zelené, směrem ke špici fialově modré, vnější 3 letky loketní u kořene červené přecházející do žluté, na konci jsou fialově modré, čtvrtá letka loketní je žlutá se zeleným nádechem a fialově modrým zakončením, spodní krovky křídelní má zelené, spodní stranu letek modrou. Ocasní péra jsou zelená, na špici žlutě zelená, krajní ocasní péra u kořene na vnitřní straně červená. Zobák je rohový, na špici šedý, duhovka oranžová, běhák šedý.

Samice je zbarvena stejně jako samec.

Mláďata jsou podobná dospělým ale duhovku mají hnědou.

Rozšíření

Ostrov Dominica, Malé Antily.

Život v přírodě

Karl Neunzig oznámil o amazoňanovi červenokrkém v roce 1920, že ho můžeme spatřit na celém ostrově Dominica; v některých oblastech i ve větších skupinách. Bylo to zpravidla v blízkosti zemědělských usedlostí a farem. Vulkanický ostrov Dominica obývají, jak je známo, i amazoňané císařští (Amazona imperialis), s kterým se mimo dobu hnízdění objevuje ve společných skupinách. Ornitologové zjistili, že amazoňan červenokrký dává přednost lesním pahorkovitým stráním v níže položených oblastech a rovinách, zejména na jihovýchodě ostrova naopak amazoňan císařský obývá nepřístupné a neobydlené horské lesní oblasti v centru ostrova.

V roce 1929 navštívil ostrov Dominica S. Porter a mnohokráte zde spatřil amazoňana červenokrkého v nepřístupných končinách pralesa, kde se táhla sopečná pohoří. Tato místa navštěvovali jen domorodí lovci, kteří zde lovili černou zvěř a papoušky pro chutné maso. V té době se již začínaly jejich stavy snižovat, protože na ostrově, jakož i v celé Karibské oblasti, se v pravidelných intervalech objevovaly větrné smrště, které často devastovaly tamní ostrovy. Uvádí se, že v roce 1975 se jejich populace odhadovala na 350 kusů ale již o dva roky později se odhadovalo cca 200 kusů, protože téhož roku se přehnal nad ostrovem hurikán David a ten způsobil mnoha dospělým ptákům různá zranění, některé i zabil. Toho roku zničil téměř veškeré snůšky vajíček a mláďat, protože starší stromy, kde tito amazoňané hnízdí, zůstaly na zemi. Začátkem 80. let byl o tyto papoušky zájem, protože se předpokládalo, že vyhynou a nabízelo se za pár 10.000 DEM.

Jejich stavy snižovali nejen lovci a přírodní katastrofy ale i mýcení lesů, ve kterých žili, protože se přeměňovaly na plantáže citrusovníků, banánovníků, kakaovníků a různého koření. Včasnou ochranou a osvětou domorodého obyvatelstva je předpoklad, že amazoňan červenokrký nebude vyhuben a zachová se i pro příští generace. V současné době má mít jeho populace cca 400 exemplářů a má tu nejpřísnější ochranu. Nesmí být loven, vyvážen z ostrova a bez povolení ani chován v zajetí, protože CITES jej zařadil do přílohy I.

Krmení

S.Porter o nich zveřejnil, že přechod na náhradní stravu je u nich velice obtížný. Zpočátku brali jen menší množství banánů a cukrové třtiny, později sladkou kukuřici a ovoce. Rádi měli také šípky a bobule bezu. Jinak je krmíme jako ostatní druhy amazoňanů.

Názvy ve světě