Salerno

Salerno

Salerno

Historie

Počátek plemene sahá do konce 18. století do italského hřebčína Persano. Křížili se zde neapolští, španělští a arabští koně, později se přidali i lipicáni. Figurovali zde 3 významní hřebci: Pluto, Conversano a Napoletano, kteří novému plemeni dali typické rysy. Začátkem 20. století se přikřížili angličtí plnokrevníci, kteří stavbu salerna zjemnili a vznikl tak výborný jezdecký kůň. I přes své vynikající vlastnosti a schopnosti salerno nepronikl do podvědomí lidí a jeho počet je velmi malý.

Povaha

Salerno je velmi ochotný, přátelský a laskavý kůň. Je učenlivý, dobře ovladatelný a má přirozené nadání k parkúrovému skákání.

Stavba těla

Hlava je líbivá, krk je svalnatý a dobře posazený na plecích. Lopatky jsou skloněné, hrudník hluboký. Hřbet je delší, rovný, záď skloněná a silná. Končetiny jsou pevné, dobře osvalené s kvalitními kopyty.

Srst je hnědá, ryzá nebo černá, v kohoutku měří 160 – 170 cm.

Využití

Salerno je vynikající sportovní kůň, který v parkúrových soutěžích dosahuje výborných výsledků. Bohužel není ve světě příliš známé a využívané.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.