Orlovský klusák

Orlov Trotter

Orlovský klusák

Orlov Trotter

Historie

Původ plemene sahá do 18. století v hřebčíně Chrenovoje. Jeho předek byl bílý arabský hřebec Smetanka, který po připuštění s dánskou klisnou dal hřebce Polkan I, otce hřebce Bars I. Ten připouštěl arabské, holandské, dánské a meklenburgské klisny. Vznikl kočárový kůň a vynikající klusák. Začátkem 20. století se křížili s americkými klusáky. Tito koně nejsou v klusáckých dostizích nijak rychlí a používají se jen v jednom ruském dostihu v Orlově.

Povaha

Orlovský klusák nezdědil po anglickém plnokrevníku vznětlivou povahu, je mírný, učenlivý, ochotný a dobře ovladatelný. Je také silný a vytrvalý.

Stavba těla

Hlava je atraktivní plnokrevného typu, krk je svalnatý a klenutý. Lopatky jsou strmé a plece silné. Hřbet je delší a rovný, záď je skloněná a silná. Končetiny jsou dlouhé, pevné s dobrými klouby a kvalitními kopyty.

Srst je většinou bílá, ale může být i hnědák, ryzák nebo vraník. Průměrně v kohoutku měří 160 cm.

Využití

Orlovský klusák je elegantní kůň na klusácké dostihy, není však dostatečně rychlý. V Rusku se tradičně zapřahá do ruské trojky a je také používán v chovu jiných plemen.

Zdraví a nemoci koní

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.