Paso Fino

Historie

Plemeno vzniklo v 16. století. Jeho předci byli španělští koně přivezení kolonizátory. Tito koně se selektivně chovali a křížili se s criolly. Vyšlechtili se tak odolní mimochodníci. Dalším šlechtěním tito koně získali další chody: paso fino, paso corto a paso largo. V Portoriku jsou snahy chovat co nejčistší koně tohoto plemene, které si získalo velkou oblibu především v USA.

Povaha

Paso Fino je energický a přátelský kůň. Má však složitou povahu, která vyžaduje pečlivý výcvik. Potom jsou vhodní i pro děti a začínající jezdce. Jsou odolní, vytrvalí a silní.

Stavba těla

Hlava je španělského typu, krk je silný a klenutý. Lopatky jsou skloněné, hrudník je hluboký. Hřbet je krátký a pevný, záď skloněná a silná. Končetiny jsou pevné s nevýraznými klouby, kopyta jsou kvalitní.

Srst může mít kteroukoliv barvu kromě strakaté. V kohoutku měří 140 – 150 cm.

Využití

Paso Fino je vyhledávaný pracovní i rekreační kůň. V USA se účastní speciálních přehlídek, kde ukazuje svůj atraktivní chod paso fino.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.