Irský hunter

Historie

Jeho předky jsou angličtí plnokrevníci a irští tažní koně. V irském hunterovi se objevují nejlepší vlastnosti těchto dvou plemen. Cílem jeho šlechtění bylo získat univerzálního jezdeckého koně. To se povedlo a irský hunter si získal velkou oblibu pro svoje výkony ve sportu.

Povaha

Mají vynikající povahu. Jsou klidní, přátelští učenliví a ochotní. Také jsou dobře ovladatelní, bojovní a odvážní. Jsou známí pro svou sílu a vytrvalost a jsou přirozeně nadaní skokoví koně.

Stavba těla

Hlava je atraktivní, někdy mají mírný klabonos. Krk je svalnatý, mírně klenutý, hrudník hluboký. Hřbet je kompaktní, záď poměrně široká a svalnatá. Končetiny jsou pevné, solné, s dobrými klouby a kvalitními kopyty.

Srst je bílá, hnědá, ryzá nebo černá. V kohoutku mají 157 – 160 cm.

Využití

Irský hunter je vyhledávaným všestranným sportovním koněm. Je vynikající skokan a skvělý kůň na military. Jsou to také dobří lovečtí koně. Jsou to také oblíbení turističtí a rekreační koně.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.