Freiberský kůň

Freiberský kůň

Historie

Plemeno pocházející ze Švýcarska z konce 19. století. Jeho předci jsou koně Bernese Jura, angličtí a arabští plnokrevníci, anglonormani a ardenští koně. Původně byli těžšího rámce, ale dnes se chovají lehčí koně. Používali se v zemědělství na náhorních planinách a také jakou soumaři a hlídkoví koně carské armády. Dnes je můžeme vidět v hřebčíně Avenches a jejich plemenitba je přísně řízená.

Povaha

Zvířata rychle dospívají, mají vyrovnanou povahu. Jsou ochotní, pracovití a mají jistý chod i v hornatém terénu. Jsou učenliví, vytrvalí a velmi ochotní.

Stavba těla

Hlava je těžší a malá, krk je svalnatý a klenutý. Hřbet je silný a rovný, záď svalnatá. Končetiny jsou pevné, bez rousů, kopyta jsou kvalitní.

Srst je vždy tmavě hnědá nebo ryzá, mohou být bílé odznaky. V kohoutku dorůstají 147 – 158 cm

Využití

Dříve se Freiberský kůň využíval v zemědělství, dnes se používá ve vozatajství i pro reprezentativní účely. Jdou to také výborný a pohodlní jezdečtí koně pro rekreaci a turistiku.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.

Mohlo by vás také zajímat

Kuňka žlutobřichá,  Kuňka východní,  Norický kůň - Norik,  Andaluský kůň,  Kladrubský kůň,  Achaltekinský kůň,  Pakůň žíhaný,  Skunk skvrnitý,  Skunk jižní,  Kuna rybářská