Angloarab

Angloarab

Anglo-Arab

Historie

Poměrně nové plemeno, které vzniklo křížením arabských a anglických plnokrevníků v 19. století. Obvykle se kříží arabský hřebec a anglická klisna. Tím vznikají větší a lepší jedinci, než u křížení arabské klisny a anglického hřebce. Angloarab musí mít minimálně 25% arabské krve a nesmí být křížen s jiným plemenem. V rodokmenu se musí vyskytovat pouze arabští a angličtí plnokrevníci a angloarabové.

Povaha

Tito koně kombinují nejlepší vlastnosti arabských a anglických koní. Jsou rychlí, vytrvalí a nenároční. Mají atletickou stavbu těla, dobře skáčou. Jsou také odolní, houževnatí a všestranní. Vynikají svou inteligencí a dobrou ovladatelností.

Stavba těla

Líbiví koně s kompaktní stavbou. Hlava je jemná s arabskými rysy, někdy s mírným štičím profilem. Oči jsou velké a živé. Krk je obloukovitě klenutý. Plece jsou silné a lopatky umožňují rychlý, plynulý pohyb. Hrudník je hluboký, záď je mohutná a silná. Končetiny jsou dobře utvářené, se silnými kostmi a pevnými klouby. Kopyta jsou kvalitní, tvrdá.

Angloarabi bývají bělouši, hnědáci a ryzáci, vždy s odznaky. V kohoutku mají 155 – 163 cm.

Využití

Angloarabi jsou rychlí, vytrvalí koně a výborní skokani. To je předurčuje především pro soutěže v military. Také se uplatňují v dostizích a ostatních jezdeckých disciplínách. Ve Francii se chovají především jako olympijští koně a získali nemálo medailí.

Zdraví a nemoci koní

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.