Vranohlávky
Vranohlávky
Křížením malajek, stříbrokrkých italek a místních selských slepic vznikly v pohraničních regionech Nizozemska a Německa vranohlávky už v 80. letech 19. století. Cílem šlechtění byly výkonné nosnice, ale mohutnějšího tělesného rámce. Po lehkých nosnicích podědily bohatý ocas, po malajkách tvar hlavy a robustní zobák. I když se šlechtitelské úsilí dá považovat za úspěšné a plemeno se rozšířilo do celého světa, nikdy se více nechovalo. Dnes je atraktivní hlavně pro výstavní účely, podobně jako zdrobnělá forma pocházející z Německa, kde byla vyšlechtěna koncem 1. poloviny 20. století. Standard také u ní dodnes uznává koroptví a stříbrné koroptví zbarvení.
Geny bojovných kurů, malajek, se projevují živým temperamentem, s nímž souvisí vzájemná agresivita členů chovného hejnka. Slepice na sebe pouze útočí charakteristickým postojem, ale kohouti bojují skutečně. Ve skupině se proto doporučuje jen jediný kohout i na několik desítek slepic. Vranohlávky lze úspěšně držet jak ve velkém, tak i v malém výběhu, který je vhodné svrchu zakrýt pletivem nebo sítí, protože létavost nevymizela. V jistém protikladu k jejich temperamentu je schopnost ochočení nejen jednotlivých slepic, ale někdy i celé skupinky. Kvokavost je vzácná, takže slepice nesou většinu roku, po letním pelichání začínají už na podzim a pokračují s krátkými přestávkami i v zimě. Pomáhají tak zásobovat kuchyni v době zvýšené potřeby vajec kolem Vánoc.
Původní zbarvení je stříbrokrké, resp. stříbrné koroptví, které se podle původní domoviny Twentu nazývá též twentské šedé. Až o několik desítek let později byly vyšlechtěny vranohlavky zlatokrké, modré koroptví či modré stříbrné, ale původní zbarvení v chovech převažuje. Ořechový nízký hřeben je neobvyklého jahodovitého tvaru, u kohouta zřetelný, ale u slepic jen naznačený v peří na temeni. Laloky jsou drobné, ušnice červené. Oční duhovka je červená a standard zdůrazňuje živý výraz oka. Zobák musí být silný, ale krátký a na slemeni zřetelně klenutý. Běháky jsou vyšší, štíhlé, žlutě pigmentované. Srpy kohouta jsou dlouhé a ocas je nesen v tupém úhlu.
- Hmotnost kohouta 2,5 - 3 kg
- Hmotnost slepice 1,7 - 2,5 kg
- Snáška 150 - 180 vajec s bílou či nažloutlou skořápkou
Názvy ve světě
Vranohlávky
Anglicky: Kraienköppe, Německy: Kraienköppe, Francouzsky: Kraienköppe, Slovensky: Vranohlávky
Foto: http://ksz.agrobiologie.cz
Vranohlávky Základní informace
- Původ: Nizozemsko, Německo
- Hmotnost: 1,7-3 kg dle pohlaví
- Roční snáška: 150-180 ks
- Inkubační doba: 21 dnů
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Galliformes - hrabaví
- Podřád: Phasiani- bažanti
- Čeleď: Phasianidae - bažantovití
- Rod: Gallus - kur