Německá dlouhovlnná ovce

Německá dlouhovlnná ovce

Ovis orientalis aries

Charakteristika

Plemeno Německá dlouhovlnná ovce vzniklo v Německu (v bývalé NDR) křížením místních merinových ovcí (württemberských) s polojemnovlnnými berany plemene severokavkazské masovlnařské, corriedale a lincoln. Je rané, přizpůsobivé, vhodné jak do nížinné, tak podhorské i horské oblasti. Plemeno Německá dlouhovlnná ovce je kombinovaného až masného užitkového typu. Ovce jsou většího tělesného rámce a harmonické stavby těla.Vlna bílá, rouno polouzavřené, obrůst hlavy a nohou malý, sortiment vlny B-BC (25-29 µm). Plemeno má dobré pastevní a mateřské vlastnosti. Je vhodné jak pro oplůtkový, tak i jiné pastevní systémy. Jatečná zralost jehňat se dostavuje přibližně v pěti měsících věku o hmotnosti kolem 32-35 kg. Výkrmové a jatečné vlastnosti u vykrmovaných jehňat lze zlepšit užitkovým křížením s masnými plemeny. Jehnice se mohou zapouštět při dobrém odchovu již v 9-12 měsících věku o minimální hmotnosti 45 kg. Živá hmotnost bahnic 60-70 kg, beranů 90-110 kg. Do ČR bylo plemeno dovezeno koncem 80. let minulého století.

Užitkovost

Plodnost na obahněnou ovci je kolem 160-170 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 30-35 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 250-300 g, roční stříž potní vlny bahnic 5,0-5,5 kg, beranů 5,5-7,0 kg, roční délka vlny 12-15 cm, výtěžnost vlny 50-55 %.

Názvy ve světě

Německá dlouhovlnná ovce

Německy: Merinolangwollschaf

Mohlo by vás také zajímat

Německá doga,  Německá krahujcovitá slepice,  Husa německá nosná,  Ovce Merino,  Ovce Oxford Down,  Šumavská ovce,  Ovce Jacob,  Ovce Texel,  Ovce Suffolk,  Olkuská ovce