Velbloud jednohrbý

Camelus dromedarius

Velbloud jednohrbý

Camelus dromedarius

Velbloud jednohrbý, označovaný často jako Dromedár nebo Dromedář (Camelus dromedarius) je velký savec z čeledi velbloudovití, který je v přírodě už vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů, nebo jako dopravní prostředek.

Rozšíření

Před zdomácňováním, které začalo už asi 4000 let př.n.l, žil Dromedár zřejmě v severní Africe a Arábii. Dnes je Dromedár významné hospodářské zvíře a chová se na původním území výskytu, v Přední a Malé Asii až po Indii.

Jeho přirozeným biotopem byly polopouště a suché stepi, pouště a planiny.

Popis

Velbloud jednohrbý je velké zvíře s dlouhýma nohama dlouhé 2,2 až 3,4 m a vážící 450-550 kg. Má krémově hnědou hrubou srst nejdelší na temeni, krku, hrdle a hrbu a ocas měřící 50 cm. Na očích má dvouvrstvé řasy, které ho ochraňují před vniknutí písku do očí.

Typickým znakem Dromedára je jeden hrb na hřbetě, který pohlcuje teplo a chrání tak zvíře před sluncem. Kromě toho obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje energie a voda.

Ekologie

K životu v horkém, suchém podnebí je velbloud vybaven různými adaptacemi. Nejnápadnější z nich je přečkat dlouhé období bez pití, která souvisí se schopností vázat v organismu vodu. Velbloud ovšem nezadržuje vodu v hrbu (jak si dříve lidé mysleli), ale ve vystýlce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Další vlhkost je absolvována z trusu. Kromě toho klesá velbloudům v noci tělesná teplota a během dne zvolna stoupá, takže se zvířata nemusí potit, aby se ochladila.

Rozmnožování

Rozmnožování dromedárů se odehrává jen jednou ročně - v období kdy je dost potravy. Jelikož jsou ale samci dosti agresivní, není velkou výjimkou úmrtí protivníka na četné pokousání. Velbloudovití jsou také jediní savci, kteří se páří vleže. Jeden samec vystačí obvykle na 8 až 10 samic a páření může trvat 10 až 20 minut. Přitom vydává samec strašný řev.

Po 365 až 440 dnech březosti se samice oddělí od stáda a rodí vstoje jediné mládě. Jakmile je schopné pohybu, což je asi za den, připojí se i s matkou ke stádu. Ačkoli mládě saje téměř rok, záhy po narození oždibuje rostliny a ve 2 měsících se jimi pravidelně přikrmuje. Samice je s mládětem v kontaktu pomocí hlasových projevů a ztracené mládě se ozývá naříkavým voláním. Samci dospívají ve věku 4 až 5 let, samice již ve 3 až 4 letech.

Názvy ve světě