Chřástal polní

Znaky

Chřástal polní je podobný křepelce, ale o něco větší. Létá jen zřídka a je-li vyplašen, a to jen na krátké vzdálenosti. Za letu mu nohy visí dolů, nápadné jsou kaštanově hnědé křídelní krovky. V období hnízdění je samečkův krk modrošedý. Prozradí se hlasem, který zní, jako když přejíždíme sirkou přes hřeben. V hlavním období hnízdění, od začátku do poloviny června, volá sameček často po dlouhé hodiny, hlavně v noci.

Prostředí

Vlhké, ne však mokré louky, pole a jeteliště mezi křovinami, v nichž se chřástal polní zdržuje, dokud na jaře nevytvoří tráva dostatečný kryt Moderní luční hospodářství, při němž se tráva hnojí umělými hnojivý a seká se a zpracovává na siláž, se pro chřástala a pro všechny ptáky hnízdící v louce stalo osudným. Na mnoha místech stav chřástala polního bud silně poklesl, nebo pták už vymizel úplně. Tam, kde může hnízdit v obilí, je situace lepší.

Rozmnožování

Chřástali hnízdí v květnu a v červnu, na 7 až 9 vejcích sedí samička 18 až 20 dní. Hnízdo je jamka na louce, v poli nebo v křovinách vyhrabaná v zemi a vystlaná stébly. V době, kdy samička sedí na vejcích, sameček přerušuje své volání. Když je snůška úplná a samička začíná na vejcích sedět, přikrývá při každé nepřítomnosti vejce stébly. V prvních 4 dnech předkládá černým mláďatům potravu, později je jen zahřívá. Malí chřástali jsou mistry ve skrývání, později v útěku.

Všeobecně

Chřástal polní si ve svém revíru v travinách vyběhává tunelovité chodby, jimiž dovede pobíhat neuvěřitelně rychle, aniž by se nad ním pohnulo jediné stéblo.