Holub Pražský rejdič krátkozobý

Holub Pražský rejdič krátkozobý

Columba livia f. domestica - pražský rejdič

Pražský rejdič krátkozobý je živým dokumentem a odkazem starého středoevropského holubářství a staré Prahy.

Krátkozobý rejdič býval dříve poměrně dobrým letcem a vyznačoval se letem v uzavřeném hejnu s prudkými obraty. V dnešní době se k letu využívá jen výjimečně, je spíše to výstavní holub a chová se převážně ve voliérách. K odchovu holoubat se u tohoto plemene často využívá chůvek, protože kvůli extrémně krátkému zobáků nejsou rodiče schopni své potomky řádně nakrmit.

Pražský rejdič existuje v celé řadě barevných a kresebných rázů, přičemž jednotlivé rázy se od sebe liší i v jiných znacích, než je pouze barva. Tzv. bělouši bývají drobnější a mají obočnice a zobáky tmavé. Běloušům se podobají též čápkové a grošovaní bělouši. Druhou skupinou jsou plnobarevní, tzv. malovaní rejdiči, kteří mají zobák světlý a obočnice více vyvinuté a vždy červené. Postoj tohoto plemene je širší, mírně vztyčený a elegantní. Typickým znakem je našlapování na konec prstů při vzrušení. Ocas bývá kratší, přesahuje asi o 1,5 centimetrů konce křídel, zpravidla je dobře složený a vůbec se nedotýká země. Končetiny má pražský rejdič krátkozobý kratší, silné, živě červené a neopeřené. Drápky jsou v barvě zobáku.

Při kroužkování pražského rejdiče krátkozobého použijeme kroužek o průměru 7 milimetrů.

Mohlo by vás také zajímat

Holub hřivnáč,  Holub skalní,  Holub doupňák,  Alkoun holubí,  Holub Ostravská bagdeta,  Holub Česká čejka,  Holub Orientální racek,  Holub Víděňský slepičák,  Holub Anglický pávík,  Holub Český bublák