Holub Německý stavák

Německý stavák též nazývaný slezský stavák nebo steler je plemeno holuba pocházející z Německa. V původu tohoto plemene hraje hlavní roli stavák český, ze kterého vychází. Odlišný je pouze směr šlechtěný, zatímco u českých staváků se dbá na lesk a barvu opeření, tak u německého staváka se šlechtění soustředí na tvar postavy. Uznání českého staváka a německého staváka jako dvou samostatných plemen odstranilo dlouholetý spor mezi našimi a německými chovateli v názorech na další vývoj plemene. Rozdílných znaků mezi oběma plemeny je dnes celá řada a je už jen věcí německých chovatelů, kam budou další vývoj německých staváků směrovat.

Obvykle holubice snáší jedno nebo dvě vejce do ledabyle postaveného, ale přesto účelného hnízda, které staví z větví. Po vylíhnutí holoubat vytvoří rodiče ve voleti „tvaroh“, kterým krmí mláďata v prvních dnech jejich života. Tato výživná hmota má vysoký obsah bílkovin a tuku a voní jako sýr.

V seznamu plemen EE (zkratka Evropské asociace chovatelů drůbeže, holubů, exotického ptactva, králíků a morčat) se německý stavák řadí do skupiny voláčů, ve které je zapsán pod číslem 0319. Voláč je holub domácí, vyznačující se výrazným, dlouhodobým nafouknutím volete. Tento znak, tzv. volatost, vznikl z nafukování volete při toku, u voláčů byla tato vlastnost cílevědomým šlechtěním zvýrazněna a voláč zadržuje vzduch ve voleti téměř neustále. Plemena voláčů jsou v České republice oblíbená a na výstavách jsou zastoupena až z jedné třetiny.