Šlesvický chladnokrevník

Šlesvický chladnokrevník

Equus ferus caballus

Historie

Plemeno šlesvický chladnokrevník vzniklo v 19. století v oblasti Šlesvicka-Holštýnska. Jeho předci byli jutští koně, kteří se křížili s dánskými teplokrevníky, yorkshirskými kočárovými koňmi a anglickými plnokrevníky. Od poloviny 20. století byl zahájen selektivní chov s využitím suffolského hřebce Oppenheim LXII. Později se křížili i s buloňskými a bretonskými chladnokrevníky. Získal velkou popularitu a v německých městech dokonce tahal tramvaje a autobusy. Dnes je však již na pokraji vyhynutí, je registrováno jen asi deset čistokrevných hřebců.

Povaha

Šlesvický chladnokrevník je pracovitý, ochotný s dobrou povahou. Je přátelský, mírný, ale také energický, silný a vytrvalý.

Konstituce

Hlava je líbivá, ušlechtilá, krk je mohutný, svalnatý s výrazným hřebenem. Hrudník je hluboký, hřbet delší a pevný. Záď je skloněná a svalnatá s nízko nasazeným ocasem. Končetiny jsou kratší, silné, s výraznými klouby a kratšími rousy. Kopyta jsou velká a tvrdá. Srst je výhradně ryzá, v kohoutku měří 155-160 centimetrů.

Využití

Dříve to byl oblíbený pracovní kůň jak v zemědělství, tak ve městech. Dnes šlesvický chladnokrevník svůj význam ztratil a je na pokraji vyhynutí.

Mohlo by vás také zajímat

Finský chladnokrevník,  Buloňský chladnokrevník,  Rýnský chladnokrevník