Prase bradavičnaté

Phacochoerus aethiopicus

Prase bradavičnaté

Phacochoerus aethiopicus

Prase bradavičnaté je dlouhonohé prase s velkou hlavou, dostalo jméno podle nápadných bradavic v obličeji. Má dlouhou tmavou hřívu, sahající od temene až za polovinu hřbetu, kde je mezera a pak pokračuje až na záď. Ocas se štětkou nosí vztyčený, zejména při běhu. Špičáky (kly) vyčnívají do stran a vzhůru, jsou vidět i při zavřené tlamě, u samců jsou až 50 centimetrů dlouhé, u samic poloviční. Když se prase bradavičnaté pase, často chodí po kolenou, lépe řečeno po zápěstí, aby snadno dosáhlo na právě vyrážející špičky trávy, a spásá je pysky nebo dlouhými řezáky. V době sucha vyhrabává prase bradavičnaté oddenky a hlízy. Rádo využívá nor po hrabáčích, kde vyvádí mláďata nebo přespává den.

Prase bradavičnaté dosahuje délky těla 90 centimetrů až 1,5 metru, ocasu 25-50 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 50-150 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je subsaharská Afrika; konkrétně obývá savany a řídké, hlavně horské lesy.

Prase bradavičnaté je jediné prase, které se umí pást na trávě.

Pohlavní zralosti dosahují mezi 18-24 měsíci. Samci se však poprvé páří až ve věku čtyřech let. Období říje je mezi čtvrtým až pátým měsícem po období dešťů. Samice mají při páření mnoho partnerů. Březost trvá přes šest měsíců, což je nejdéle ze všech druhů prasat. Samice rodí v noře nejčastěji tři až čtyři selata, někdy však až osm, která mají po narození hmotnost od 0,5 do 0,8 kg. Selata stráví v doupěti asi 6 až 7 týdnů. Ve čtvrtém měsíci života je matka přestává kojit. V příhodných letech rodí samice i dvakrát do roka, druhý vrh ale bývá menší. Samci o mláďata nepečují. Dospělosti se však nedožije ani polovina mláďat, vzhledem k četným predátorům, kteří selata loví. Prasata bradavičnatá se v přírodě mohou dožít patnácti let, v zajetí i více než dvaceti.

Názvy ve světě