Ovíječ skvrnitý

Paradoxurus hermaphroditus

Ovíječ skvrnitý

Paradoxurus hermaphroditus

Dříve se tato cibetka nazývala ovíječ malajský nebo indický. Ovíječ skvrnitý se vyznačuje šedohnědou srstí s tmavými skvrnami a pruhy na hřbetě, má velký huňatý ocas a ve tváři tmavou masku se světlými skvrnami pod a nad očima, takže trochu připomíná tchoře tmavého. Tato noční, velmi přizpůsobivá cibetka obratně šplhá a zdržuje se hlavně na stromech, někdy odpočívá i na střechách. Živí se ovocem, především fíky, okusuje pupeny a trávu a loví hmyz a drobné živočichy, dokonce drůbež.

Ovíječ skvrnitý dosahuje délky těla 43-71 centimetrů, délka ocasu 40-46 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 2-5 kilogramy.

Ovíječ skvrnitý obývá jižní a jihovýchodní Asii až do jižní Číny, Sundy a Filipíny. V přírodě obývá hlavně lesy a pralesy, ale nevyhýbá se ani parkům a zahradám ve velkých městech. Aktivní jsou převážně v noci. Dobře šplhají, ale často se zdržují na zemi, kde si vyhledávají potravu. Loví všechny drobné živočichy-hmyz, obojživelníky, plazy, ptáky a menší savce. Velkou část potravy tvoří rostlinná složka-bobule, plody, ovoce a semena. V zajetí se dožívají více než dvacet let.

Ovíječe chováme nejčastěji v párech. Na zimu musí mít k dispozici ubikaci vytápěnou na 16 -20°C. Pro pár zvířat postačuje vnitřní prostor 2x2x2 m a venkovní voliéra 3x2x2 m. K oplocení můžeme použít běžné pletivo s oky 3x3 nebo 4x4 cm, spodní část musí být zajištěná proti podhrabání. K základní výbavě patří větve na šplhání a boudy. Dále jim poskytneme duté kmeny, špalky a pařezy, které využívají jako prolézačky.

Samice rodí po tříměsíční březosti 2-5 mláďat, před porodem jí zajistíme dostatek klidu a zpočátku ji při odchovu mláďat zbytečně nerušíme. V přírodě mláďata zůstávají s matkou asi půl roku. V zajetí je mezi 3-6 měsícem věku raději odstavíme. Pohlavně dospívají do dvou let.

Ovíječi s oblibou navštěvují navrtané palmy, kde domorodci čerpají šťávu na výrobu palmového vína.

Názvy ve světě