Jezevec bělohrdlý

Arctonyx collaris

Jezevec bělohrdlý

Arctonyx collaris

Dříve se mu říkalo jezevec prasečí, protože má hlavu zakončenou rypáčkem s vyčnívajícími řezáky a špičáky z dolní čelisti, jimiž dobývá jezevec bělohrdlý ze země kořínky, larvy a hlízy. Je šedý až žlutavý, má bílý obličej a uši a výrazný černý pruh od nosu přes oko až k uchu. Jezevec bělohrdlý si vyhrabává složitý systém podzemních chodeb, někdy využívá skuliny pod skalami nebo mezi balvany. Potravou se přizpůsobuje roční době a při hledání vždy využívá citlivý čich, kterým objevuje plody, hlízy i drobná zvířata.

Zahnán do kouta zuřivě bojuje, ale má-li příležitost, prchá do podzemí. Bývá kořistí tygrů a levhartů, ale jeho pruhovaný obličej může působit na nepřátele jako varování. Tento jezevec žije tak skrytě, že se o jeho životě dovídáme jen minimum. Zdá se, že se jezevec bělohrdlý chová podobně jako jezevec lesní.

Délka těla se u dospělých zvířat pohybuje v rozmezí 55-70 centimetrů, délka ocasu 12-17 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 7-14 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je Indie až severovýchodní Čína, jezevec bělohrdlý obývá též Malajsko a Sundy; vyskytuje se v nížinných džunglách a zalesněných vrzích.

Jezevec bělohrdlý patří do čeledi lasicovití. Lasicovití (resp. kunovití, latinsky Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jezevce a rosomáka.

Názvy ve světě