Šakal čabrakový

Canis mesomelas

Šakal čabrakový

Canis mesomelas

Jméno dostal šakal čabrakový podle výrazného černého sedla, táhnoucího se od ramen až k ocasu. Zbytek těla je jasně rezavý, huňatý ocas černě stínovaný.

Vyskytuje se v nejrozmanitějším prostředí od předměstí velkých afrických mest až po poušť Namib. Páry se živí ve dne a za soumraku, v okolí lidských sídel v noci, jejich aktivita se řídí typem potravy.

Tito šakalové mohou napadat ovce nebo mladý dobytek a v některých částech Afriky jsou považováni za škůdce. Jejich souhra při lovu je velmi zajímavá. Štěňata odchovávají rodiče a sourozenci v doupatech, obvykle vyhrabaných ve starých termitištích nebo opuštěných norách hrabáčů.

Šakal čabrakový dosahuje délky těla 45-90 centimetrů, ocasu kolem 40 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 7 - 13,5 kilogramy.

Domovinou tohoto druhu je východní a jižní Afrika; konkrétně savany, pouště, okolí lidských sídel. Samec a samice žijí spolu celý život a společně loví.

Šakal čabrakový žije v párech, které si vytváří na celý život. Pár samozřejmě tvoří jedinci opačného pohlaví. Tito dva partneři mají společné teritorium, které dává tušit ostatním šakalům, že „tady již není místo“. Pokud přesto nějaký vetřelec vstoupí do již označkovaného teritoria, přijde s ním soupeřit vždy ten z páru, který má stejné pohlaví jako vetřelec. Mláďat má většinou 4–6, ale může být i víc. O nově narozená mláďata se starají oba rodiče a dokonce i odrostlí potomci z předešlých vrhů (tzv. „helpers“). Mladí i rodiče si rádi a často hrají, hierarchie je zde formou rodiny. Samec je zpravidla robustnější než samice a spolu s ní tvoří hlavu „smečky“ (rodiny).

Názvy ve světě