Viskača – činčila ušatá

Viskača – činčila ušatá

Lagidium viscacia

Největší člen rodiny činčilovitých má nápadně velkou, mocnou hlavu a silné nohy. Viskača žije v hlučných koloniích dvaceti až padesáti jedinců, které v noci spásají pastviny a ničí je hrabáním soustavy nor, u jejichž vchodů hromadí kameny, větvičky a kosti.

Délka těla dosahuje u tohoto druhu 47-66 centimetrů, a ocasu 15-20 centimetrů, hmotnost značně kolísá, od 2 do 8 kilogramů.

Viskača obývá jih Jižní Ameriky; konkrétně pampy a křovinaté oblasti. Živí se vším rostlinným, co najdou, na kamenech ve vysokých polohách toho moc na výběr nemají. Viskača je společenský tvor a zdržuje se v koloniích. Aktivní je především ve dne. Činčila ušatá se dožívá věku kolem tří let.

Samice je březí 145-166 dnů, rodí až čtyři mláďata, obvykle jich však je ve vrhu méně. Pohlavně dospívají po půl roce života a dožívají se okolo deseti let.

V zajetí se musí činčila ušatá chovat ve výbězích dobře zabezpečených proti podhrabání s vnitřním prostorem nebo velkých ubikacích.

Náleží do čeledi činčilovitých. Tato čeleď v šesti druzích obývá většinou vysokohorské oblasti Jižní Ameriky. Mají hustou srst, která je chrání v drsných podmínkách. Kvůli kvalitní kožešině jsou ve své vlasti často pronásledováni. Zadní nohy se 3-4 prsty jsou silné a dlouhé, přední mají čtyři prsty, ocásek je dlouhý a bohatě osrstěný. Ušní boltce jsou větší, řídce porostlé srstí. U činčil rodu Chinchila jsou samice větší než samci. Březost je poměrně dlouhá, vyspělá mláďata se rodí 1-3 krát ročně. Žijí obvykle v rodinných skupinkách nebo v koloniích, které mohou mít několik desítek až set členů.
 

Názvy ve světě

Viskača – činčila ušatá

Anglicky: Southern Viscacha, Slovensky: Viskača horská

Mohlo by vás také zajímat

Deerhound – jelení chrt,  Barzoj – ruský chrt,  Saluki – perský chrt,  Bloodhound – svatohubertský pes,  Činčila vlnatá,  Birma – posvátná kočka,  Mainská mývalí kočka – Maine Coon,  Králík činčila malá,  Králík činčila velká,  Králík činčila velká modrá