Pískomil mongolský

Meriones unguiculatus

Pískomil mongolský

Meriones unguiculatus

Tento hlodavec, chovaný často jako domácí mazlíček, se řadí do početné čeledi hrabošovitých a v jejím rámci do rovněž početné podčeledi pískomilů, jenom do rodu Meriones patří 13 druhu. Pískomil mongolský obývá jižní Sibiř, Mongolsko a severní Čínu. Srst je světle hnědá, špičky chlupů černé a spodní část těla bývá šedá nebo bílá. Velké černé oči dominují krátké a široké hlavě a dlouhý ocásek je dlouhý jako 90 procent hlavy a těla dohromady. Pískomil mongolský pobíhá po všech čtyřech, ale díky silným zadním nohám dobře skáče a obratně šplhá.

V době páření zadními tlapkami rychle dupe. Buduje složité podzemní nory v suchém písku nebo v jílovité stepní půdě a často sedá vzpřímený před vchodem. Noru sdílí s družkou a s mláďaty, kterých může být až dvanáct a které samice 20-30 dní kojí. Pískomilové jsou čilí ve dne v noci, v létě i v zimě a živí se hlavně semeny divokého prosa, trav, třtin a sítin, která skladují v doupatech.

Pískomil mongolský dorůstá délky těla 10-12,5 centimetrů, ocasu 9,5-11 centimetrů. Hmotnost se u dospělých jedinců pohybuje mezi 30-50 gramy.

Ve volné přírodě obývá pískomil mongolský, jak již napovídá jeho druhový název, Mongolsko, ale také jižní Sibiř a severní Čínu, kde navštěvuje stepi a náhorní plošiny.

Ve srovnání s jinými hlodavci se pískomilové stali domácími mazlíčky pozdě, teprve v 60. letech minulého století. Roztomilý vzhled a přizpůsobivá povaha jim získaly brzy velkou oblibu.

Názvy ve světě