Gorila východní

Gorilla beringei

Gorila východní

Gorilla beringei

Největšími žijícími primáty jsou gorily. V současnosti jsou děleny na gorilu nížinnou (Gorilla gorilla) a gorilu východní (Gorilla beringei). Gorila východní zahrnuje jednak poddruh gorilu východní nížinnou (Gorilla beringeigraueri) a jednak jeden nebo více poddruhů horských goril (Gorilla beringei beringei).

Gorila východní má tmavou huňatou srst, velmi dlouhé paže a kaštanově hnědé oči, horské poddruhy mají mnohem delší a hustší srst. Gorilí samci mívají na hřbetě v dospělosti prostříbřenou srst, proto se jim říká stříbrohřbetí. Gorily žijí ve skupinách, které se potulují po území o rozloze 400-800 ha. Jádro území si skupina chrání, ale okraje přesahují na území sousedních skupin. Dominantní stříbrohřbetý samec bývá otcem většiny nebo všech mláďat ve skupině. Plodným samicím věnuje pozornost nejrůznějším způsobem včetně krmení, lámání rostlin, houkání, bušení do hrudi a vyskakování. Když zahání vetřelce, vztyčuje se, buší se pěstmi do hrudi a rve okolní rostlinstvo. Když dojde k nejhoršímu, vydává pronikavý řev a sráží útočníka mohutnými pažemi.

Dospělá gorila východní měří až 1,3-1,9 metru a hmotnost se pohybuje v rozmezí 68-120 kilogramy.

Ve volné přírodě obývá gorila střední a východní Afriku; zde se vyskytuje v horských deštných pralesích, bambusových porostech, bažinatých křovinách a horských loukách.

Gorila nížinná žije ve střední Africe a je nejběžnější v zoologických zahradách a safari. I ona je ohrožena pytláky a odlesňováním. Nejpopulárnější z goril je gorila horská, důkladně prostudovaná Dianou Fosseyovou a jejími následníky V pohoří Virunga a okolí nyní přežívá asi 300 jedinců, ale jejich ochrana není perfektní.

Názvy ve světě