Bělozubka nejmenší

Suncus etruscus

Bělozubka nejmenší

Suncus etruscus

Bělozubka nejmenší se živí drobným hmyzem, loví jej dne i v noci jen několik málo hodin a potom odpočívá. Vyvíjí překvapivou rychlost a napadá kořist pomalejší a vetší než je na sama, ale často požírá i právě uhynulý hmyz. Tento nejmenší savec Evropy má typický tvar rejska se špičatým čeníškem, malýma ušima a šedohnědou srstí.

Bělozubka nejmenší dorůstá délky těla od 4 do 5 centimetrů, ocas je dlouhý v rozmezí 2-3 centimetry, hmotnost se u dospělého zvířete pohybuje v rozmezí od 7 až do 15 gramů.

Bělozubka nejmenší obývá ve volné přírodě jižní Evropu, jižní a jihovýchodní Asii, severní, západní a východní Afriku; objevuje se na vlhčích místech v blízkosti vody.

Přestože se živí bělozubka nejmenší především malými druhy žížal a různým hmyzem je nepravděpodobné, že by mohla ulovit velkou žížalu (delší než 8 centimetrů), stejně jako v zajetí nebyla schopna ulovit kudlanku nábožnou V zajetí je bělozubka běžně krmena larvami potemníků a cvrčky. Vzhledem je bělozubka nejvíce podobná myši.

Samec tohoto druhu vydává během období páření, obvykle od března do října, silný pach ze žláz na bocích. Březost trvá 31 dní, průměrná velikost druhu je čtyři mláďata, ta jsou odstavována po 36 dnech.

Názvy ve světě