Plejtvák myšok

Balaenoptera physalus

Plejtvák myšok

Balaenoptera physalus

Charakteristika

Délka 18,5-25,5 m, hmotnost 48 tun u samců a až 52 tun u samic. Plejtvák myšok je druhý největší druh kytovce s klínovitou hlavou, malou hřbetní ploutví a zřetelnými hrby na hřbetě, které jsou ještě nápadnější než u příbuzného plejtváka obrovského. Prsní ploutve představují jednu devítinu délky této velryby. Mohutná ocasní ploutev je lehce srpovitě zahnutá a uprostřed zřetelně vykrojena. Na těle velryby však působí méně mohutně než u plejtváka obrovského. Pod hrdlem až k břichu probíhá 70-120 rýh (v průměru 85). Začínají pod zřetelně tmavě odsazenou dolní čelistí, která je překvapivě různě zbarvena na levé a pravé straně těla. Pravá spodní čelist je vždy bílá, zatímco levá má stejnou barvu jako šedý zbytek hřbetu. Tato tmavá šeď pokrývá celý hřbet velryby a nápadně se odlišuje od světlého břicha. Dělící čára probíhá po celé délce těla ve výši nasazení prsní ploutve. Odlišné zbarvení se nachází i kolem tlamy. Ústní dutina na pravé straně je šedivá, na levé straně pak bílá. I jazyk je všeobecně tmavší na pravé straně. Každá polovina horní čelisti nese 320-420 středně dlouhých kostic, jejichž špičky se žlutavě třepí. V první třetině čelisti jsou kostice bílé, vzadu pak modrošedé nebo pruhované. Při vynoření vydechne plejtvák asi 5 m vysoký oblak páry, který se udrží ve vzduchu 2-4 sekundy a při bezvětří má kuželovitý tvar se zaobleným koncem. Velryba sama se zvedne nad hladinu jen nepatrně a při znovu-ponoření je vidět malou hřbetní ploutev, nikoli-však obrovskou ploutev ocasní. Jak zvíří při potopení vodu, lze na jejím povrchu pozorovat olejovitě hladkou skvrnu několik metrů v průměru. Krátká a dlouhá ponoření se střídají. Pokud se ponoří jen na několik minut, zůstává na hladině jen několik sekund. Pokud se však 4krát nebo 5krát nadechne a zůstane na hladině několik minut, potopí se pak třeba na 40 minut.

Plejtváci plavou přes svoji velikost velmi obratně a rychle (až 33 km/h) - při tazích je rychlost pouze 20 km/h.

Výskyt

Otevřené moře až k pevnému ledu na celém světě. V evropských mořích je nyní poměrně velmi vzácný a vyskytuje se pouze na styku s ledovým oceánem. Stav plejtváka myšoka je okolo 1000 v severovýchodním Atlantiku a okolo 3000 kusů v severozápadním Atlantiku. Jeho klesající stavy se odrážejí i v četnosti případů, kdy je vyvržen na břeh. Tak v letech 1913-1939 se na britských ostrovech našlo 26 vyvržených myšoků, v letech 1940 až 1978 pouze devět. Přitom masové vybíjení technicky vysoce vybavenými velrybářskými loděmi jistě sehrálo svoji úlohu. Dnes je lov velryb přísně omezen, ale bude trvat velmi dlouho, než se jejich stavy zkonsolidují.

Způsob života

Plejtváci patří k typickým představitelům kosticových kytovců. Potravu přijímají tak, že do otevřené tlamy nasají množství malých živočichů a přes sevřené kostice pak vodu vytlačí zpět do moře, zatímco za kosticemi se zachytí množství krevet a malých rybek. Tlustý a pevný jazyk pak tlačí sousto do poměrně úzkého chřtánu. Rýhy na hrdle dovolují značné zvětšení objemu ústní dutiny, a tak pohlcení velkého množství vody s potravou najednou. Plejtváci myšoci táhnou na jaře do prostorů bohatých na velký plankton a malé rybky v chladných mořích, kde jsou jejich hlavní loviště. V zimě se pak stahují do teplejších moří a nepřijímají potravu. Tam se také rodí mláďata, která při narození měří přes 5 m.

Názvy ve světě