Muflon

Muflon

Ovis orientalis musimon

Charakteristika

Délka těla 120 cm u samic, až 135 cm u samců, ocas 3 až 6 cm, výška v kohoutku 70 cm u samic a 88 cm u samců. Hmotnost kolísá mezi 25 a 40 kg u samic a mezi 35 a 55 kg u samců. Silně zahnuté rohy jsou pro toto zvíře charakteristické. Muflon je nejmenší druh mezi divokými ovcemi a je zřejmě jedním z předků našich domácích ovcí. Samice mají jen málo vyvinuté rohy, které se mírně stáčejí dolů; některé bývají zcela bezrohé. U samců probíhá vývoj rohů podle plánu. Brzy po narození se u samčího jehněte objeví pučnice, na jejichž konci se už po měsíci začne vytvářet rohovina. Do začátku zimy vyrostou rohy do délky 15-20 cm, načež přestanou růst. Tím se vytvoří na rohu letokruh. V následujícím roce vyroste 11-13 ztlustlin, celkem asi 20 cm přírůstku, který se opět zastaví na konci roku. Podobně probíhá vývoj v dalším roce, až se oblouk uzavře po 4-5 letech. Růst pak ustane a konce rohů, které se teď ocitly před lebkou, se začínají zvedat. Při tom mohou probíhat rovnoběžně s hlavou nebo se zatáčet ke krku nebo konečně se od něho odklánět, což propůjčuje jednotlivým zvířatům charakteristický tvar hlavy. Samci mají na zimní hnědé kožešině jakési bělavé sedlo, jež je ostře odděleno od bílého břicha a zrcátka. Spodní část nohou je bílá, horní téměř černá. Kromě spodní části krku je srst všude krátká.

Výskyt

Jeho domovinou je celé Středomoří, avšak pouze na Korsice a na Sardinii se vyskytuje původní čistá nebo téměř čistá rasa muflona. Je tam přizpůsoben životu na spoře porostlých horských svazích, kde dobře využívá svých poměrně mohutných kopýtek.

V mnoha částech Evropy byl muflon vysazen zvláště pro lovecké účely a někde mu malé opotřebování kopýtek (na měkké lesní půdě) působí potíže, protože jim dlouze narostlé paznehty znesnadňují chůzi. U nás se objevil poprvé v polovině minulého století v oboře u Hluboké n. Vltavou. Nyní se vyskytuje ostrůvkovitě na celém území státu. Velkou přizpůsobivost muflona dokumentuje i četnost forem ovce domácí.

Způsob života

Mufloni vyhledávají potravu především za soumraku, ale pokud nejsou rušeni, lze je pozorovat i během dne. Mají dobrý zrak, dobře běhají a obratně skáčou. Jako ovce domácí bečí, i když samci málokdy vydávají zvuk. Zato lze při říji slyšet, jak na sebe narážejí rohy bojujících beranů. Svůj revír mufloni značkují sekrety meziprstních žláz. Jako všechny divoké ovce se rádi drží v houfu, který je veden starou zkušenou ovcí.

Potrava

Byliny a traviny.

Rozmnožování

Říje nastává v říjnu a listopadu a po pětiměsíční březosti se rodí většinou jediné jehně. Dvojčata jsou vzácná. Jehně vážící při narození asi 2 kg je schopno po několika hodinách následovat svoji matku na jejích toulkách.

Názvy ve světě

Muflon

Anglicky: European Mouflon, Dánsky: Muflon, Holandsky: Moeflon, Chorvatsky: Europski muflon, Maďarsky: Muflon, Německy: Mufflon