Tuleň kroužkovaný

Pusa hispida

Tuleň kroužkovaný

Pusa hispida

Charakteristika

Délka těla 120-185 cm, hmotnost 35-110 kg. Pozná se podle šedavých až žlutavých prstencových skvrn po celém těle. Pouze břicho je jednobarevné, žlutavě bílé, s několika málo skvrnami. Vousy jsou hnědé. Většinou je tuleň kroužkovaný mnohem menší než tuleň obecný, ale má tlustší podkožní vrstvu tuku, která jej výtečně izoluje, takže jsou to tito tuleni, kteří se odvažují nejdále do ledového moře.

Výskyt

V polárních oblastech severní polokoule až do 82°, někdy až do 84° severní šířky. Na pobřežích Grónska, Špicberků a při Bílém moři je tuleň kroužkovaný celkem hojný. Na jih proniká až do Baltského moře v Botnickém zálivu. Zbytky dřívějšího výskytu nacházíme v některých jezerech, například Ladožském a finském Saimaa. V každém z nich žije kolem 5000 tuleňů, kteří patří ke zvláštní rase. Blízce příbuzný je tuleň bajkalský (Pusa sibirica) z Bajkalského jezera a tuleň kaspický (Pusa caspica) z Kaspického moře. Jsou to doklady o dřívějším podstatně větším rozšíření tohoto druhu tuleně.

Způsob života

Tuleň kroužkovaný má celou řadu zajímavých vlastností, svědčících o jeho přizpůsobení různým podmínkám. Například tuk může představovat až třetinu celkové hmotnosti zvířete, což poskytuje nejen výbornou izolaci proti chladu, ale i výživovou rezervu vysoké kvality. Čas nedostatku pro tuleně nastává v době, kdy se loviště uzavře ledová vrstva. V takové situaci tuleni pečují o své loviště, jak to jen jde. Otevírají a udržují dýchací otvory v ledu, s jejichž stavbou začínají už na podzim, když je led ještě tenký. Pravidelné prolamování ledu hlavou neumožní, aby vznikla příliš silná a pevná vrstva, která by uvěznila tuleně pod vodou. Jestliže je led pokryt vrstvou sněhu, izoluje jej proti většímu chladu a dýchací otvory je možno snadněji udržovat.

Takových otvorů je v tulením revíru o průměru 1 km několik. Největší z těchto děr stále znovu rozšiřují, až se jí mohou provléci. Pokud se to podaří, vybudují si ve sněhu doupě, které jim slouží k odpočinku a právě v takovém úkrytu přicházejí v březnu a dubnu na svět mláďata.

Potrava

Tuleni kroužkovaní se potápějí až do hloubky 300 m za potravou, kterou představují tresky, krabi a křídlonožci. Při potápění se jim přes zvýšenou námahu zpomalí tep ze 150 na pouhých 10 za minutu. Než se potopí, hluboce vydechnou, a tak předejdou při rychlém výstupu na hladinu potápěčské nemoci.

Rozmnožování

V červnu a červenci, když mláďata z předchozího vrhu opustila matku, se tuleni kroužkovaní znovu páří. Po 9-10 měsících se rodí další generace do sněhových úkrytů. Tuleni se snaží najít místa, kde je vrstva sněhu alespoň jednometrová - tehdy je nemůže jejich hlavní nepřítel, polární medvěd, vyčenichat a vyhrabat. Mláďata jsou kojena mlékem s obsahem tuku 12 až 13krát vyšším, než má mléko kravské. Při narození váží mláďata kolem 5 kg a měří asi 50 cm, ale pak rychle rostou. Během týdne se jejich hmotnost zdvojnásobí, po čtyřech týdnech zamění mladý tuleň svůj třpytivý novorozenecký kožíšek za kratší a vodě odolný pokryv. Pak se může odvážit do vody a naučit se lovu ryb a měkkýšů. Během přeměny srsti v měsíci květnu nevstupují tuleni vůbec do vody a stávají se tak snadnou kořistí ledních medvědů.

Názvy ve světě