Promyka ichneumon

Herpestes ichneumon

Promyka ichneumon

Herpestes ichneumon

Charakteristika

Délka těla 45-65 cm, ocas 35-55 cm, výška těla přibližně 20 cm. Hmotnost až 8 kg. Promyka patří mezi cibetkovité šelmy a někdy se jí říká pravý ichneumon. Má tmavošedou srst, promísenou se zlatohnědou a se stříbrnými špičkami pesíků. Ocas vybíhá do špičky a místo nasazení na trup je kryto dlouhými chlupy.

Na malé zašpičatělé hlavě vynikají pichlavé oči a uši. Hlava a nohy jsou tmavší než zbytek těla.

Výskyt

Centrem výskytu promyky je Afrika, odkud její areál přesahuje do Španělska a Portugalska. Izolovaný výskyt v Dalmácii lze zřejmě připsat na vrub umělého vysazení. Promyky žijí v polopouštních až pouštních oblastech, ve skalnatých územích s nepatrnou vegetací v teplejších podnebných pásmech. Jejich výskyt na Iberském poloostrově je jejich nejzazší severní hranicí rozšíření. Patrně však i zde byly vysazeny, i když je tomu již dávno.

Způsob života

Promyky žijí v rodinných skupinách a pouze zřídkakdy samotářsky (starší samci). Jsou aktivní zejména během dne, zatímco v noci spí v zemních norách, které si samy vyhrabávají. Svými pohyby připomínají trochu kuny, jejichž úlohu v lovu malých zvířat do značné míry přejímají. Z přímočarého běhu dokážou bez námahy prudce zahnout v pravém úhlu.

Takové rychlé změny směru pohybu jsou základem jejich úspěšného boje s jedovatými hady, kteří při útoku nejsou schopni směr pohybu změnit. Indická promyka mungo, která je v tomto ohledu přeborníkem, se dokáže vyhnout uštknutí bleskurychlým uskočením do strany. Někdy se promyky náhle vymrští, sbalí se do koule, nebo rychle ustupují, aniž by se otočily.

Potrava

Malá zvířata do velikosti krysy, hadi a ještěrky, které se vyskytují poměrně hojně v horkých a suchých oblastech, a velké druhy hmyzu (kobylky), ptačí a ještěrčí vejce. V případě nouze se živí i rostlinnou potravou.

Rozmnožování

Promyky se páří v únoru nebo v březnu, kdy je také častěji slyšet jejich ostrý hvízdot. Po 60 dnech březosti vrhají 2-4 mláďata, která zůstávají při matce přibližně rok, ale už ve třech měsících začínají slídit po kobylkách, myších hnízdech a ještěrkách. Dosahují stáří kolem 5 let. Kritický čas pro jejich přežití je při opouštění matčiny ochrany.

Další zajímavosti

V době egyptských faraónů byly promyky považovány za posvátná zvířata a byly chovány jako ochránci před hady a krysami. Je pravděpodobné, že pro svoji schopnost lovit hady byly vysazeny v Evropě v době římské slávy, protože se dají poměrně snadno ochočit a dobře se snášejí s lidmi.

Největší proslulosti dosáhly promyky jako bojovnice s kobrami v Indii (tady jde ovšem o druh promyky mungo (Herpestes edwardii). V Evropě se volně vyskytuje na jihu Itálie, kde byla v r. 1960 vysazena.

Názvy ve světě