Lasice kolčava

Lasice kolčava

Mustela nivalis

Charakteristika

Délka těla se pohybuje od 15,5 do 26 cm a ocas bývá dlouhý 3-7 cm, hmotně menší samičky bývají mylně považovány za samostatný druh. Její štíhlá stavba těla umožňuje kolčavě pronásledovat myši do jejich děr a chodeb. Na rozdíl od hranostaje nemá její kratší ocas černou špičku, ale může být na konci poněkud tmavší. Změna srsti na zimní šat probíhá jen v nejsevernějších oblastech jejího rozšíření nebo ve vysokých horách. Svrchní strana těla má podobné zbarvení jako u hranostaje, ale přechází pozvolna do světlé části břišní. Někdy se vyskytují i na břiše hnědé skvrny a tmavý obrys ústního koutku.

Výskyt

Eurasie s výjimkou subtropických a tropických oblastí jižně od Himálaje, severní Afrika a Severní Amerika. Chybí v Irsku, na Islandě a arktických ostrovech, stejně jako na územích nad 3000 m. Jinak se s kolčavou setkáváme všude, zvláště pak v zemědělských oblastech a na okrajích lidských sídel. Je to naše nejmenší a zároveň nejhojnější šelma.

Způsob života

V chování a návycích se velice podobá hranostaji, ale je více specializována na lov myší. Kolčava může bez nesnází pronásledovat myši do jejich nor a tam je uchvátit. Tato schopnost, která je spojena s tvarem těla, vyžaduje ovšem vysokou dodávku energie z potravy, protože zvířata jednak ztrácejí mnoho tepla díky vysokému poměru povrchu těla k jeho hmotnosti, jednak si nemohou vytvářet tukové rezervy, které by jejich štíhlost ohrozily. Velké ztráty energie musí kolčava vynahradit neustálým lovem. Slídí v zahradách, často i v noci, prohledává hromady odpadků, seníky a kůlny, snaží se dokonce ulovit králíka, což se jí daří daleko méně často než hranostajovi, protože je mnohem menší. Skáče krátkými (12-30 cm) skoky, často panáčkuje a dá se „myším" zapištěním přilákat. Často se pohybuje po osvědčených cestičkách a je věrná k svému revíru. Revíry samečků jsou odděleny od revírů samiček. Jestliže je hojně hrabošů (100-500 kusů na hektar), omezují se jejich lovné revíry na 1-5 ha, při menší populaci hrabošů (20-40 na hektar) se může rozšířit revír až na 15 ha. Lovné revíry samiček jsou vždy menší. Během noci může kolčava urazit až 2 km. Nezná zimní spánek.

Potrava

U nás představují hraboši a myši 85 % kolčaví kořisti, 5 % jde na vrub ptáků, 4 % tvoří obojživelníci a plazi a zbytek připadá na hmyz a větší savce. V zimě se může někdy živit výlučně hraboši. Počet lovených druhů je u kolčavy mnohem nižší než u hranostaje.

Rozmnožování

Březí samičky se vyskytují mezi březnem a srpnem. Ve vrhu bývá 4-6 mláďat a při dobrém zdroji potravy mohou být vrhy dva do roka až s 12 mláďaty, a to i během zimy. Nabídka hrabošů tak do značné míry ovlivňuje stav lasice kolčavy.

Nepřátelé

Dravci, liška a hranostaj. Dříve považována za škodnou a často pronásledována. Nyní je lasice kolčava celoročně hájena.

Názvy ve světě

Lasice kolčava

Anglicky: Least Weasel, Dánsky: Brud, Holandsky: Wezel, Chorvatsky: Obična lasica, Italsky: Donnola, Maďarsky: Eurázsiai menyét, Německy: Mauswiesel, Rumunsky: Nevăstuica, Slovensky: Lasica obyčajná, Španělsky: Comadreja

Mohlo by vás také zajímat

Lasice hranostaj