Jezevec lesní

Jezevec lesní

Meles meles

Své podzemní pelechy či zásobárny vystýlají jezevci listím a trávou. Na jaře tuto vystýlku vyměňují za novou.

V zimě jezevec lesní omezuje svou aktivitu, hodně spí a žije z tukové vrstvy, kterou si vytvořil na podzim. Do opravdového zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou však neupadá. Na jaře, na něm doslova plandá kůže, jak je vyhublý. Při chůzi se potom klátí ještě více, než když má pod kůží dostatek tuku, k čemuž ještě přispívá nepoměr ve velikosti přední a zadní části těla. Jezevec ale dokáže běhat velmi hbitě a umí bleskově zmizet v noře, jestliže mu hrozí nebezpečí. Když je zvíře zahnáno do úzkých, hrozivě vrčí, jinak příliš zvuků nevydává s výjimkou tichého bručení či funění při hledání potravy.

Jezevec umí dobře plavat, do vody však leze jen velmi nerad. Někdy šplhá na pařezy či dokonce na stromy se silnými kmeny stejným způsobem jako medvěd. Při hledání potravy se revíry jednotlivých zvířat překrývají, takže vlastně nelze hovořit o teritoriích v pravém slova smyslu. V těchto domovských okrscích si jezevec hledá potravu, aniž by odtud nějak zvlášť vehementně vyháněl jiné jedince svého druhu. Pachové značení z řitních žláz vyměšujících sekret se silným pachem hraje důležitou roli při vzájemné komunikaci. Členové jedné skupiny se vzájemně poznávají právě podle pachu.

Potrava

Jezevec lesní patří mezi savci ke skutečným všežravcům. To, co může získat snadno a ve velkém množství, pojídá tak dlouho, dokud zásoba stačí. To se týká rostlinné stravy, jako jsou různé plody, bobule, kořínky, oříšky a větší semena, žaludy, bukvice, kukuřice, oves a jiné druhy obilí, zahradní ovoce a čerstvá zelenina, jetel, stejně jako hmyz. Například žere chrousty anebo larvy, šneky, malá ptáčata, která vybírá z hnízd na zemi, padlou nebo auty přejetou zvěř a řadu malých savců jako jsou králíci, hraboši a rejsci. Část potravy tvoří i dešťovky. Měli je v žaludku 3/4 všech jezevců, kteří byli podrobeni zkoumání, ba spousta (65 %) těchto zvířat měla v žaludku téměř jenom žížaly. Lokalitami vhodnými pro jezevce jsou tedy místa s velkým výskytem dešťovek, jako jsou dobře odvodněné louky a listnaté lesy s kyprou půdou či hájky.

Tady se jezevci shromažďují a systematicky pátrají po žížalách, které byly nuceny vylézt na povrch po letních bouřkových lijácích. Úbytek počtu jezevců tedy může být způsoben tím, že ubylo ploch s velkým výskytem dešťovek, například přeměnou luk na pole s chemickým ošetřením.

Rozmnožování

Jezevci se páří po celý rok, ale nejvíce v období od přelomu února a března až do konce dubna a začátku května. Doba březosti trvá podle toho, kdy se začne oplodněný zárodek vyvíjet. U jezevce se tedy setkáváme, stejně jako u dalších zástupců kunovitých šelem, s takzvanou utajenou březostí. Mláďata v počtu 1-5 se rodí koncem zimy. Po třech týdnech otvírají oči a přibližně do osmi týdnů svého života zůstávají v noře. Ve věku kolem tří měsíců přestávají sát mateřské mléko. Matka jim začíná předkládat natrávenou potravu. Mláďata s ní zůstávají až do podzimu, často i přes zimu. Jezevec se dožívá věku až 15 let.

Další zajímavosti

V místech s vhodnými podmínkami žije na rozloze 1000 ha přibližně 12 dospělých jezevců. To se však rychle změní, jestliže člověk při akcích zaměřených proti vzteklině začne zamořovat plynem jezevčí nory. Těmito metodami trpí jezevci, kteří neradi mění své teritorium, víc než lišky. Proto došlo v řadě oblastí k výraznému snížení jejich stavů. Jezevec lesní nepředstavuje z hlediska přenášení vztekliny téměř žádné nebezpečí.

Názvy ve světě

Jezevec lesní

Anglicky: Eurasian Badger, Dánsky: Grævling, Finsky: Mäyrä, Francouzsky: Blaireau Européen, Holandsky: Das, Chorvatsky: Obični jazavac, Italsky: Tasso, Maďarsky: Európai borz, Německy: Europäischer Dachs, Polsky: Borsuk, Rumunsky: Bursuc, viezure, Rusky: Barsuk, Španělsky: Tejón, Slovensky: Jazvec lesný

Mohlo by vás také zajímat

Pralesnička strašná,  Pralesnička pruhovaná,  Pralesnička dvoubarvá,  Pralesnička drobná,  Pralesnička barvířská,  Pralesnička brazilská,  Pralesnička harlekýn,  Pralesnička batiková,  Káně lesní,  Hrotnokřídlec lesní