Myš krétská

Myš krétská

Acomys minous

Charakteristika

Hlava s tělem 9,4-12,8 cm, ocas 9-12 cm, váha 40-85 g. Charakteristické jsou dlouhé tuhé štětiny na zádech, které tato myš může naježit. Tím získává nezaměnitelný vzhled. Dlouhý ocas je zcela lysý. Myš krétská má světle pískovou anebo hnědou srst a dlouhé hmatové vousky. Působí poměrně robustním dojmem. Zadní nohy jsou relativně krátké. Jednotlivé druhy a poddruhy rodu Acomys, kterých je více a které si jsou velmi podobné, lze od sebe odlišit pouze na základě nemorfologických znaků. Vyskytují se však v geograficky od sebe oddělených oblastech, takže jejich zeměpisný původ umožňuje se značnou jistotou určit jejich druhovou příslušnost.

Výskyt

Kamenité, suché oblasti ve vápencových horách anebo ve stepích porostlých nízkými křovinami ve východním Středomoří. Mají-li zvířata šťavnatou potravu, nejsou závislá na vodě, a proto je můžeme nalézt i na velmi suchých lokalitách. V Evropě se nachází pouze na ostrově Kréta.

Způsob života

Myš krétská se po svém teritoriu pohybuje neuvěřitelně obratně zejména za soumraku a v nočních hodinách. Přes den se zdržuje ve svých skrýších ve štěrbinách a dutinách mezi kameny. Tím uniká dennímu horku a snižuje tak výdaj vody. Hnízda si buduje v přirozených skalních štěrbinách a v dírách v zemi, ale i tam je úkryt budován spíše jenom na kratší přebývání než jako skutečné hnízdo. Vlastní chodby a dutiny si myš krétská nevyhrabává. Žije pospolitě a ve volné přírodě zřejmě vytváří velké rodiny, jak lze usuzovat z jejího chování v zajetí. Sociální uspořádání je založeno na vzájemném postavení samiček, čímž se utváří sociální struktura. Také samečci zaujímají v sociální hierarchii různá místa, která si vybojovali ve vzájemných soubojích. Skupina je soudržná, pokud je sociální hierarchie stabilizovaná. Zvířata společně spí, pečují si vzájemně o srst a samičky se čile zajímají o porody jiných samiček, za předpokladu, že samy zrovna nemají žádná mláďata. Může to vést až k opravdové pomoci při výchově. Mláďata sají často mléko od několika samiček. Jestliže se dospělá zvířata z nějakých důvodů musejí přestěhovat, přenášejí s sebou mláďata bez ohledu na to, zda jsou jejich vlastní a znovu obsazují jednu společnou noru. Pro úspěšné přežití v tvrdých podmínkách polo- pouští a suchých oblastí je takovéto sociální chování velmi důležité a mohlo se vyvinout díky tomu, že zvířata ve společenství jsou navzájem úzce příbuzná.

Potrava

Myši krétské nejsou při shánění potravy vybíravé. Požírají suchá semena, hmyz, hlemýždě (v norách se často nacházejí vyžrané ulity) a výhonky bylin. Pro krmení si vybírají určitá dobře chráněná místa, kde se potom hromadí zbytky. Myš krétská patří k nejsoběstačnějším druhům v Evropě.

Rozmnožování

Období páření obvykle začíná koncem února. Doba březosti trvá 38-39 dní. Při jednom vrhu přijdou na svět 3-4 mláďata, která se rodí s otevřenýma očima a jsou daleko vyvinutější než mláďata jiných druhů myšovitých. Celkově se chovají právě narozená mláďata myši krétské jako mláďata nidifugní, už po třech dnech jsou schopna si udržovat tělesnou teplotu, zatímco jiné myši ještě dlouho potřebují mateřské teplo. V mimořádných situacích mohou žít bez matky až 6 dní, avšak je-li matka v jejich blízkosti, sají mateřské mléko téměř 3 týdny. Toto chování svědčí dobré schopnosti přizpůsobovat se životním podmínkám v suchých oblastech. Ve věku přibližně 3 měsíců jsou mláďata pohlavně dospělá.

Další zajímavosti

K blízce příbuzným druhům patří myš bodlinatá (Acomys cahirinus), která je velmi oblíbená jako domácí zvíře a lze ji snadno chovat.

Názvy ve světě

Myš krétská

Anglicky: Crete Spiny Mouse, Německy: Kreta-Stachelmaus

Mohlo by vás také zajímat

Myšák dlouhoocasý,  Myšák hnědokřídlý,  Myš bobří,  Klokanomyš spinifexová,  Myš páskovaná,  Tarbíkomyš merriamova,  Vakomyš tučnoocasá,  Vakomyš tlustoocasá,  Vakomyš pihovaná,  Vakomyš vlnatá