Plch zahradní

Plch zahradní

Eliomys quercinus

Identifikace

Plch zahradní dorůstá délky těla 110-136 milimetrů, ocas je dlouhý od 100 do 129 milimetrů, zadní tlapka je dlouhá 22-29 milimetrů, ucho 22-25 milimetrů. Hmotnost se u dospělých plchů pohybuje od 60 do 140 gramů. Srst má na hřbetě šedohnědou, na břiše bílou. Typická je černá kresba na hlavě. Ocas je kratší než tělo a je zakončen černobílou štětičkou.

Rozšíření

Plch zahradní se vyskytuje v jižním Polsku, středním a jižním Německu, Švýcarsku a Rakousku. Ostrůvkovitě se vyskytuje i v České republice (známý je především ze západního pohraničí – okolí Karlových Varů, Krušné hory, Lužické hory) a na Slovensku. Je velice vzácný, jeho počty se snižují.

Způsob života

Plch zahradní je noční zvíře obývající kamenité sutě, zahrady a lesy včetně smrkových. Letní i zimní hnízda staví hlavně v dutinách stromů, skal či v senících. Přestože stejně jako ostatní plši výborně šplhá, zdržuje se také na zemi. Doba páření, která se odehrává jednou ročně, nastává ihned po probuzení ze zimního spánku. Samice rodí po březosti trvající 21 až 23 dní v průměru 4 až 6 mláďat. Mláďatům se po 18 dnech otevírají oči; jsou kojena 4 týdny a po 5 až 6 týdnech se osamostatňují, ale zůstávají s matkou až do podzimu. Pohlavně dospívají až po přezimování. Nejdelší věk jedinců v zajetí je 5 až 6 let, ve volné přírodě se věku 4 let dožije jen asi 10 % populace. Na velmi vhodných biotopech žijí 3 až 4 zvířata (po osamostatnění mláďat je jich až 6) na ploše 1 ha.

Názvy ve světě

Plch zahradní

Anglicky: Garden Dormouse, Holandsky: Eikelmuis, Chorvatsky: Vrtni puh, Německy: Gartenschläfer, Rusky: Sadovaja soňa, Slovensky: Plch záhradný

Mohlo by vás také zajímat

Bulbul zahradní,  Strnad zahradní,  Muchnice zahradní,  Diviznáček zahradní,  Listokaz zahradní,  Střevlík zahradní,  Hrdlička zahradní,  Rehek zahradní,  Zvonohlík zahradní,  Vakoplch tasmánský