Tirika bělokřídlý

Tirika bělokřídlý

Brotogeris versicolorus

Dospělí ptáci jsou kalně zelení, tmavší na zádech a lopatkách. Čelo, okolí oka a přední partie tváří mají modrošedý nádech. Téměř holé ozobí je řídce porostlé modrošedými pírky. Ruční krovky jsou tmavě modré. Vnější prapory prvních čtyř ručních letek jsou zelené s modrými dolními partiemi. Zbývající ruční letky bílé, loketní letky bílé se žlutými špičkami. Loketní krovky jsou žluté, spodní křídelní krovky temně zelené, spodní strana letek modrozelená. Ocas svrchu zelený, temně zelenomodrý zespodu. Zobák rohovinový se žlutým nádechem. Duhovka tmavě hnědá, nohy šedorůžové. Mladí ptáci mají méně ručních letek bílých, navíc se zelenými špičkami. Loketní krovky jsou žluté se zeleným ohraničením.

Popisují se tři poddruhy. Tirika bělokřídlý žije na rozsáhlém území Jižní Ameriky od francouzské Guayany přes Amazonii v severní Brazílii, jihovýchodní Kolumbii, východní Ekvádor a na jih po severní Argentinu, Paraguay a jihovýchodní Brazílii. Úspěšně byl vysazen v Limě (Peru), v Portoriku a také na Floridě. Například v Miami jsme ho několikrát pozorovali přímo v zahradách v centru města.

Je to běžný papoušek mnoha typů lesnaté krajiny tropů. Vystupuje z nížin po svazích hor až do výšek nad 1500 metrů nad mořem, nikdy však neopouští klima tropické zóny. Žije obvykle v malých hejnech, na některých místech byla ale pozorována hejna o stovkách tiriků. V přírodě jsou nápadní, neboť se ozývají pronikavým křikem i za letu. Potravou jsou semena, dužnaté plody, květy a zelené části rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a někdy také ve stromových termitištích. Snáší 5 vajec. Do Evropy byl tirika bělokřídlý dovezen v roce 1868 do londýnské zoologické zahrady. V minulém století bvl chován i u nás. Dlouho poté však nebyl dovážen, neboť mezi chovateli o něj a jeho příbuzné nebyl zájem.

První odchov se podařil v roce 1930 u Schmidta v USA. U nás se odchovává pravidelně, ale nepočetně od osmdesátých let.

Názvy ve světě

Tirika bělokřídlý

Latinsky: Brotogeris [versicolurus or chiriri], Anglicky: Canary-winged, Dánsky: Hvidvinget Parakit, Finsky: guayananaratti, Francouzsky: Toui à ailes variées ou T. à ailes jaunes, Holandsky: Witvleugelparkiet, Italsky: Parrocchetto alibianche, Japonsky: sodejiroinko, Japonsky 2: ソデジロインコ, Norsky: Kanarivingeparakitt, Německy: Weissflügelsittich, Polsky: stadniczka bialoskrzydla, Portugalsky: periquito-de-asa-branca, Rusky: Канареечнокрылый тонкоклювый попугай, Slovensky: tirika bielokrídla, portugalštině brazilské: periquito-de-asa-branca, Čínsky: 淡黄翅鹦哥, Španělsky: Catita Versicolor, Švédsky: Kanarievingad parakit

Mohlo by vás také zajímat

Tirika bělolící,  Tirika kobaltový,  Tirika tovi,  Tirika zelený,  Tirika zlatokřídlý,  Racek bělokřídlý,  Rybák bělokřídlý