Rosela žlutobřichá

Platycercus caledonicus

Rosela žlutobřichá

Platycercus caledonicus

Sameček bývá větší než samička. Čelo má červené, skvrnu na tvářích a křídelní krovky modré. Zbývající část hlavy a spodinu má sytě žlutou, kostřec zelený. Samička je menší má užší červený čelní pásek, spodinu světlejší. Mladí ptáci do stáří jednoho roku jsou zelení, vybarvují se ve věku 16 měsíců. Pohlaví lze určit podle celkové velikosti postavy, zobáku i hlavy. Zobák u samiček bývá obvykle tmavší.

Rosela žlutobřichá žije převážně v lesích, ale často se objevuje i na okrajích měst. Často zalétá do ovocných sadů a zahrad, kde způsobuj majitelům značné škody. Obývá i sklerofilní lesy a savany. Na ostrově Hunter obývá společně s racky skalnaté pobřeží.

V přírodě se živí především semeny eukalyptů, myrtovitých rostlin a jiných stromů, keřů a trav. Ve vyšších polohách bobule keřů rodu Coprosma a Cyathodes. V zimním období se rosela žlutobřichá živí také plody hlohu a s oblibou si pochutnává na čerstvých pupenech vrby Salix viminalis. Součástí jejího jídelníčku je i měkký hmyz a larvy nejrůznějších druhů hmyzu.

Doba hnízdění v přírodě probíhá od září do ledna. Rosela žlutobřichá nejčastěji hnízdí v dutinách kmenů nebo hlavních větví stromů (především eukalyptů), její hnízda je však možno nalézt i ve skulinách rozpadajících se budov. Snůška obsahuje zpravidla 4-6 vajec, jejichž inkubační doba je 19 dní. Mláďata hnízdo opouštějí zhruba po pěti týdnech.

Chov v zajetí

Rosela žlutobřichá je největším zástupcem rodu Platycercus. Je to robustní, silný a odolný pták. Jeho odolnost je dána především podmínkami původních přírodních biotopů, na nichž je běžný výskyt sněhu v zimním období. Celoroční chov v zahradních voliérách proto nečiní problémy a rosela žlutobřichá dobře snáší naše klimatické podmínky. Je typickým voliérovým ptákem, chov v klecích pro ní není vhodný. Přes počáteční problémy, které byly zapříčiněny především nedostatkem chovného materiálu, se podařilo vychovat populaci, která hnízdí relativně snadno a celkem spolehlivě odchovává potomstvo. V současnosti je jediným vážnějším problémem mírný nedostatek samic tohoto druhu. Rosela žlutobřichá pohlavně dospívá kolem jednoho roku života a v tomto období také přepeřuje do podoby dospělého ptáka.

Samice snáší 6-8 vajec, ale výjimečně i deset. Jejich inkubační doba je 19 dnů. Mláďata vyletují zhruba po měsíčním pobytu v budce a rodiče je obvykle ještě další tři týdny dokrmují. Ve stáří dvou měsíců jsou mláďata plně samostatná. Kroužkujeme je ve věku asi 10 dnů. Vhodné jsou kroužky o vnitřním průměru 5,5-6 milimetrů. Opakované hnízdění sice není obvyklé, dochází k němu zpravidla v případě neúspěchu při prvním hnízdění. Při výběru hnízdní budky je vhodnější volit stojatý typ o velikosti přibližně 20 x 25-30 x 50-80 centimetrů. Velikost vletového otvoru je 7-8 cm. Jako výstelku je možno použít hrubší dřevěné piliny.

Nutná je pravidelná kontrola trusu ptáků v souvislosti s možným napadením střevními parazity. Je nutno dodržovat hygienu chovného zařízení, což ostatně platí u všech druhů papoušků.

Názvy ve světě