Papoušek rudobřichý

Northiella haematogaster

Papoušek rudobřichý

Northiella haematogaster

Popis

Velikost 28-33 centimetrů, hmotnost v rozmezí 74-105 gramů.

N. h. haematorrhous - samec má křídelní krovky a kostřec červené, ohbí křídel tyrkysové, ostatní zbarvení jako u následující zeměpisné rasy (N. h. haematogaster). Samička má menší zobák a hlavu, mladí ptáci mají vybarvení poněkud méně výrazné.

N. h. haematogaster - samec má horní část těla, hrdlo a prsa olivově zelená, obličej, ohbí křídel a jejich okraje i krovky křídelní modré, střední krovky křídelní matně žlutoolivové. Na břiše má výraznou červenou skvrnu, ostatní spodinu má žlutou. Samička má zobák a hlavu menší, červená břišní skvrna je u ní promísena žlutou barvou a je celkově menší. Mladí ptáci se podobají rodičům, pouze jejich vybarvení je poněkud matnější. Úplného přepeření dosahují již ve věku 4-6 měsíců.

N. h. narethae - samec má čelo zbarveno tyrkysově, tváře a horní část hrdla modře, pouze horní krovky křídelní má červené zbytek žlutavý, ohbí křídla modré. Břicho má zbarveno žlutě s malou červenou skvrnou, kostřec červeně. Ostatní zbarvení je obdobné jako u papouška rudobřichého jižního. Samička je menší postavy a její barvy bývají méně výrazné. Mladí ptáci jsou matnější a až do doby úplného přepeření je u nich pohlaví rozeznatelné poměrně obtížně.

Biotop

Otevřené lesy aridních a semiaridních oblastí s dominancí dřevin rodů Casuarina, Callitris, Acacia, Eucalyptus, ale také lesy v těsné blízkosti vodních toků. Často obývá také nízké křoviny, jejichž dominujícími druhy jsou merlíkovité keře. Zdržuje se také v blízkosti farem a zemědělských usedlostí a na travnatých planinách či polích. Papoušek rudobřichý východní vyhledává především vlhčí biotopy v blízkosti vodních zdrojů. Papoušek rudobřichý naretský naopak obývá solitérně rostoucí stromy v extrémně suchých oblastech.

Období hnízdění připadá v přírodě obvykle na červen až prosinec, v závislosti na množství a časovém rozložení dešťových srážek. Hnízda budují v dutinách stromů, N.h. narethae mnohdy i na zemi při úpatí stromů, především Acacia papyrocarpa. Vajec bývá ve snůšce zpravidla 4-7 a jejich inkubace trvá 19 dnů. Mladí ptáci hnízdo opouštějí přibližně po třiceti dnech.

Chov v zajetí

Tento papoušek patří k typickým představitelům druhů, které své příznivce z řad chovatelů teprve hledají. Právě na nich se potvrzuje určitý náznak, že papoušci z větší míry zbarvení do hnědá jakoby odrazovali chovatele.

Ačkoliv se jedná o papouška velmi výrazného zbarvení a nepříliš náročného na chov, donedávna ještě byl v našich chovech vzácností.

Papoušek rudobřichý se svým chováním nepatrně liší od svých příbuzných z rodu Psephotus. Především svými typickými úklony a jakýmsi klepáním zobákem o bidlo, což dělají především samci v době toku. Je to velice temperamentní, často až agresivní pták. Jeho chování může mnohdy komplikovat sestavování chovných párů v případě, že si partneři příliš nevyhovují. Na druhé straně chovateli dává samec svým chováním jasně najevo správnou volbu samice.

Období toku a zájem o hnízdění často spadá do chladného období časného jara. Proto je na chovateli, aby v tomto období samotný tok vhodným krmením mírně utlumil v případě, že chce využít až příhodnějšího období s vyššími teplotami. V opačném případě je nucen přizpůsobit hnízdění tepelný a světelný režim chovného zařízení.

K samotnému chovu je vhodnější použít raději ptáky alespoň dvouleté. I když jsou roční jedinci pohlavně vyspělí, jejich hnízdění bývá často neúspěšné. U starších ptáků naopak není výjimečné ani hnízdění opakované.

Papoušek rudobřichý je odolný vůči našim klimatickým podmínkám a lze jej chovat bez větších problémů celoročně ve venkovních voliérách.

Jeho nároky na prostor přitom nejsou nikterak přehnané. Spokojí se s voliérou o délce 2-3 metry. Dříve byl popisován jako pták velmi plachý a lekavý. Současná populace se v tomto směru již příliš neliší od svých rodových příbuzných.

Samice snáší 4-6 vajíček a po snesení třetího zpravidla začíná zahřívat snůšku. Po devatenácti dnech se líhnou mláďata, která rodiče krmí v budce asi měsíc a další tři týdny po jejich vylétnutí je ještě přikrmují.

Již v době prvního opuštění hnízda je patrný barevný rozdíl mezi pohlavími u mladých ptáků.

Při výběru budek nejsou tito papoušci příliš vybíraví a obvykle nabídnutý typ přijmou. Nejraději mají budky stojatého typu o velikosti asi 20 x 15 x 30-40 centimetrů, velikost vletového otvoru je vhodná o průměru 6 centimetrů.

Názvy ve světě