Cvrčilka říční

Cvrčilka říční

Locustella fluviatilis

Znaky

Hřbetní strana je jednobarevná, hruď je však na rozdíl od cvrčilky slavíkové nezřetelné pruhovaná. Ptáček je dlouhý 13 centimetrů. Cvrčilka říční žije velice skrytě v houštinách a je jej možno zaznamenat téměř jen podle jeho zpěvu připomínajícího cvrčení kobylek, který se ozývá od poloviny května do konce června.

Prostředí

Cvrčilka říční vyhledává křoviska na lukách, světlé lužní lesy, listnaté i smíšené lesy s hustým podrostem, většinou nedaleko vody, ale i zanedbané zahrady a parky. Už koncem července nebo začátkem srpna odtahuje z hnízdišť a přezimuje v jižní Africe. V České republice hnízdí na celém území po nadmořskou výšku asi 800 m n. m., celková početnost je odhadována na 10–20 tisíc párů.

Rozmnožování

Hnízdo, neuměle zbudovaná číška ze suchých stébel je těsně nad zemí pod hustou vegetací, obvykle při úpatí křoviska. Hnízdění začíná u tohoto druhu zřídka před koncem května, sezení na vejcích trvá asi 13 dnů, ptáci vyvádějí potomstvo jen jednou za sezónu. Mláďata se skrývají v podrostu dlouho předtím, než dovedou létat a vábí rodiče ke svému úkrytu vytrvalým pískotem.

Potrava

Hlavní složku potravy tohoto druhu představuje drobný hmyz a pavouci. Po potravě pátrá na zemi nebo v husté nízké vegetaci.

Názvy ve světě

Cvrčilka říční

Anglicky: Eurasian River Warbler, Dánsky: Flodsanger, Finsky: Viitasirkkalintu, Francouzsky: Locustelle fluviatile, Holandsky: Krekelzanger, Chorvatsky: Cvrčić potočar, Islandsky: Straumsöngvari, Italsky: Salciaiola fluviatile, Maďarsky: Berki tücsökmadár, Německy: Schlagschwirl, Norsky: Elvesanger, Polsky: Strumieniówka, Portugalsky: Felosa-fluvial

Mohlo by vás také zajímat

Ledňáček říční,  Osenice vykřičníková,  Cvrčilka zelená,  Břehule říční,  Orlovec říční,  Ústřičník velký,  Kulík říční,  Cvrčilka slavíková,  Mihule říční,  Okoun říční