Konipas horský

Konipas horský

Motacilla cinerea

Znaky

Konipas horský je pták dlouhý kolem 18 cm. Má ještě delší ocas než konipas bílý, zbarvením se podobá kompasu lučnímu, má však hřbet šedý a nikoli olivově zelený. Mladé ptáky poznáme též podle dlouhého ocasu, jsou však světleji zbarveni než ptáci staří.

Prostředí

Je přísněji vázán na vodu než ostatní konipasi. Brodí se rád až po břicho ve vodě a ve vodě též zobe potravu. Hmyz, plující po hladině, je schopen sbírat za letu. Konipasi horští se nejraději zdržují tam, kde je prudší tok, tj. hlavně při horských potocích. Mohou se však usadit i v nížinách, kde voda proudí v mlýnských náhonech nebo v okolí jezů. V zimě se konipasi horští objevují na všech tekoucích vodách. Za tuhých a dlouhotrvajících mrazů, ale i při velké vodě se uchylují do vhodnějších úseků.

Rozmnožování

Hnízdo staví konipas horský v úkrytech v blízkosti vody, pod mosty, v myších děrách a na podobných místech. Když vyvěsíme pod můstky nad rychle proudícími potoky budky s velkými vletovými otvory, mohou se v nich často konipasi horští usídlit. Hnízdo staví pouze samička, sameček ji přináší hnízdní materiál. Hnízdo je uvnitř vystláno zvířecími chlupy. Je v něm obvykle 5 až 6 vajíček. V západní a jižní Evropě mívá dvě, ve střední Evropě jen jednu snůšku v roce.

Potrava

Hlavní složku potravy tvoří hmyz a pavouci.

Názvy ve světě

Konipas horský

Anglicky: Grey Wagtail, Dánsky: Bjergvipstjert, Finsky: Vuorivästäräkki, Francouzsky: Bergeronnette des ruisseaux, Holandsky: Grote gele kwikstaart, Chorvatsky: Gorska pastirica, Islandsky: Straumerla, Italsky: Ballerina gialla, Maďarsky: Hegyi billegető, Německy: Gebirgsstelze, Norsky: Vintererle

Mohlo by vás také zajímat

Ara horský,  Papoušek horský (kouřový),  Pyrenejský horský pes,  Bělokur horský,  Rejsek horský,  Konipas bílý,  Konipas luční,  Kos horský,  Tapír horský,  Pes horský